Česko a Ukrajina chystají dohodu o vzdělávání, umožní koordinovat výuku

Nahrávám video

Česká republika a Ukrajina chystají dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Má mimo jiné sladit postup ve výchově a výuce. Uzavřít by se měla na podzim. Po své návštěvě Ukrajiny to řekl ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Experti z ministerstva se svými ukrajinskými protějšky jednali také hlavně o zajištění vzdělávání a školní docházky ukrajinských školaček a školáků od září.

Dětem, které se umístit do škol nepodaří, se budou nabízet místa v adaptačních skupinách. Kolik ukrajinských dětí skutečně do škol nastoupí, bude ale jasné až v září.

Podle původních odhadů se očekávalo, že do škol v Česku může v novém školním roce přijít až 130 tisíc žaček a žáků z Ukrajiny. Balaš ve čtvrtek řekl, že skutečný počet bude asi poloviční. Minulý týden uvedl, že se zapsalo kolem 57 tisíc dětí a mladých a že kapacity škol by měly být ve většině míst v republice dostatečné. V některých místech by ale mohly fungovat ukrajinské třídy, uvedl Balaš.

Ukrajinská strana stojí i o takzvané ukrajinské sobotní školy. V Brně a Praze by pak měla vzniknout centra, kde by ukrajinští žáci mohli skládat přijímací či jiné zkoušky.

Zejména v Praze a jejím středočeském okolí koordinátoři dopravy počítají s posilováním nebo i úpravou tras některých dopravních spojů. Vycházet budou z hlášení o přeplněnosti autobusů od řidičů. Podle ředitele Integrované dopravy Středočeského kraje Zdeňka Šponara se očekává, že by se situace měla vyjasnit v polovině září.

„S kolegy z ukrajinské strany jsme diskutovali podrobně jejich plány ke vzdělávání a školní docházce ukrajinských dětí s ohledem na jejich životní situaci. Jak budou schopni zajistit vzdělávání pro děti, které zůstaly doma, uprchly do jiného regionu, zůstaly v okupovaném území nebo jsou v zahraničí,“ popsala návštěvu na Ukrajině náměstkyně ministerstva pro ekonomiku a legislativu Pavla Katzová. Podle ní budou obě země kroky koordinovat. 

Podle Balaše se dohoda začala připravovat už před několika lety. Covidová epidemie uzavření oddálila. Dokument se nyní po ruské invazi na Ukrajinu upravuje, aby zohlednil nynější situaci a podmínky. Podle Balaše má mimo jiné právě umožnit koordinování a sladění výchovy a vzdělávání. Experti obou zemí budou nové znění projednávat on-line. Na podzim by se měla dohoda podepsat.

Povinná školní docházka

Docházka do základní školy bude pro ukrajinské uprchlíky v Česku od září povinná. Její kontroly ale podle Balaše nejsou v gesci ministerstva školství. „Primárně by se tím měly zabývat školy,“ řekl. Podle ministra není možné připustit, aby běženci odmítali posílat děti do škol. „Musíme se zaměřit na rodiny a provázat naše informace s informacemi, které má ministerstvo práce a sociálních věcí,“ řekl. Ministerstvo práce má mimo jiné přehled o vyplácených sociálních dávkách. Informace o povinné školní docházce bude podle Balaše mezi uprchlíky šířit i ukrajinská ambasáda, dodal.

Doplnil, že za problém považuje nejasnosti v tom, kolik běženců by v Česku mělo být ve středních školách. Někteří odborníci už v uplynulých měsících upozorňovali na to, že je potřeba se zaměřit i na vzdělávání Ukrajinců po dokončení základní školy, protože bez středoškolského vzdělávání by mohli být pro stát do budoucna přítěží.

Podle průzkumu společnosti PAQ Research navštěvovala střední školy do června čtvrtina ukrajinských uprchlíků v daném věku, šestapadesát procent se v Česku učilo prostřednictvím on-line výuky z Ukrajiny a zbytek se nevzdělával vůbec.

Posílení výuky bohemistiky

Při třídenní návštěvě Ukrajiny Balaš se svým týmem navštívil univerzity ve Lvově a Kyjevě. Jednal mimo jiné o vzniku českého „lektorátu“. Posílit by se měla výuka bohemistiky. „S ohledem na intenzitu vztahů je to krok správným směrem. Ne, že by se bohemistika neučila, ale zřízení lektorátu přispěje ke zkvalitnění procesu,“ řekl ministr.

Se svými spolupracovníky byl také v základních a mateřských školách v Irpini a Hostomelu. „Obraz zkázy je opravdu velmi smutný. Bylo to velmi emocionální. Velmi pozitivní bylo, že Ukrajinci myslí na budoucnost,“ popsal dojmy šéf resortu školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěRusko představuje pro evropské země největší hrozbu, prohlásil Koudelka

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně upozornil, že Rusko představuje pro evropské země největší hrozbu. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Na konferenci vystoupil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 16 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 38 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 54 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...