Česko přešlo v pondělí do čtvrtého stupně protiepidemického systému PES. Mírné rozvolnění se týká i kulturních představení. Divadla už na jevišti můžou uvádět svá představení, ale bez diváků. Obecenstvo je může sledovat jen prostřednictvím internetu. Jaký to má smysl, kolik umělců už požádalo stát o pomoc a kdy můžou očekávat, že se zase vrátí do práce? Na otázky Světlany Witowské odpovídal ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který byl hostem pořadu Interview ČT24.
Česká kultura podle ministra Zaorálka ještě „kupodivu“ žije. Dokládá to na příkladu Televize Naživo, kterou odstartoval režisér a producent Viktor Tauš s La Putykou a scénou Jatka78. „Odstartovali něco, co stihli v neuvěřitelně krátkém čase. Odstartovali projekt, kde se budou snažit pomocí televizního kanálu šířit živou kulturu,“ řekl Zaorálek. Bude se o ni ale muset svést bitva. „Jsme uprostřed toho zápasu,“ řekl ministr.
Je podle něj těžké jen odhadnout, kolik pracovníků v kultuře je aktuálně bez práce. V Česku například neexistuje evidence takovýchto lidí, jaký funguje v Německu. „Navíc jsme se začali v koronavirové krizi poprvé jako ministerstvo kultury starat i o ty, kteří se pohybují v komerční kultuře,“ podotkl Zaorálek.
Česko a Německo jsou podle něj rozdílné země a ministr by nechtěl sousední zemi napodobovat, přesto se právě podobnou evidencí lze v kulturní oblasti inspirovat.
Resort podle něj už získal určitou představu, kolik lidí zaměstnaných v kultuře potřebuje pomoci. Do programu Covid – kultura II se podle něj přihlásilo asi čtyři tisíce živnostníků. V případě příchodu třetí vlny tak má ministerstvo jejich částečnou databázi.
Chyby v komunikaci jsou, musíme je přiznávat
Jako nešťastnou označil Zaorálek situaci, která vznikla o víkendu. V prohlášení úřadu vlády se objevila informace, že divadlům a kinům je povoleno pořádat představení bez diváků. Někteří lidé se tak obávali, že došlo k posunu ze strany státu směrem k těmto kulturním institucím, aby nedosáhly na kompenzace.
Zaorálek to však popřel, šlo podle něj o posun v „byrokratickém jazyce, který je nesnesitelný, ale je použitý přesně z určitých právních důvodů,“ řekl v Interview ČT24. „Po vzrušené debatě, kterou jsme měli s úřadem vlády, se už toto opakovat nebude,“ slíbil. V mimořádných situacích podle něj chyby vznikají, je třeba je přiznávat a tím se vyvarovat jejich opakování.
Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) o kultuře mluvil jako o volnočasové aktivitě. Současný šéf resortu Jan Blatný (za ANO) podle Zaorálka dokázal skloubit znalosti kulturního prostředí pracovníků ministerstva se znalostmi epidemiologů. „Z toho dáváme dohromady výsledek,“ řekl Zaorálek, podle kterého se spolupráce projevila například i v sestavování protiepidemického systému PES.
Divadla a kina by do Vánoc otevřít neměla, míní Zaorálek
Že protiepidemický systém umožňuje dřívější otevření restaurací než například divadel, je podle něj výsledkem debat a mezinárodních srovnání. Restaurace navíc budou fungovat ve velmi specifickém režimu, který podle epidemiologů nebude přinášet příliš vysoká rizika přenosu nemoci. „Prosadili jsme muzea a galerie, což jsou podobné typy setkání, kde se lidé nezdržují ve velkých houfech,“ uvedl Zaorálek.
V případě divadel a koncertů se na jednom místě sejde větší množství lidí. Jejich případné otevření do konce roku ministr za rozumné nepovažuje. „Vánoce by měly být komorní,“ uvedl.
Nejtěžší podle něj bude následující rok. Pokud by se virus vrátil v lednu nebo únoru, bude potřeba do kulturní scény investovat další peníze. Vývoj ale nelze naplánovat. „To bych potřeboval vědět, co si covid ještě počne v dalších měsících,“ řekl. V případě, že situace bude zásadně blokovat fungování kulturních institucí, má podle svých slov dohodu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) na projednání další pomoci kultuře.
Do rozpočtu se mu ale už podařilo prosadit asi 300 milionů korun pro regionální divadla a orchestry. „Regionální kultura, když by začala mizet, se nejhůř oživuje. Velká města se spíš vrátí k životu,“ řekl ministr.
