Češi spotřebují podobně potravin jako v roce 1950, dopřávají si ale více masa nebo alkoholu

Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř osm set kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Průměrná spotřeba potravin v Česku mezi lety 1950 a 2022 činila včetně potravinových ztrát a odpadů 750 kilogramů na jednoho obyvatele za rok. Většinou se v jednotlivých letech pohybovala mezi sedmi a osmi sty kilogramů.

„Méně než sedm set kilogramů na jednoho obyvatele připadlo v letech 1959, 1961, 1962 a 1965. Hranice spotřeby osm set kilogramů byla překonána pouze třikrát, v letech 1989, 2020 a 2021,“ uvedla v magazínu ČSÚ vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Renata Vodičková. Rekordu spotřeba potravin dosáhla v roce 2021, kdy činila 825 kilogramů na jednoho obyvatele.

Krize a změny ve společnosti

Do spotřeby zasahovaly změny ve společnosti a ekonomické krize. Nejnižší spotřeba na obyvatele na přelomu 50. a 60. let minulého století spadá podle Vodičkové do období po ukončení násilného zestátnění zemědělství. Po následujícím růstu výroby nastal další propad po konci komunistické totality. Mezi lety 1989 až 1995 se spotřeba snížila o devadesát kilogramů, když potraviny podle ČSÚ výrazně zdražily po zrušení záporné daně z obratu či zavedení daně z přidané hodnoty. Další propady o desítky kilogramů nastaly při ekonomické krizi v letech 2009 až 2012 a v roce 2022 po poklesu reálných mezd a zdražení potravin.

Přestože celková spotřeba potravin se držela po desítky let většinou na podobné úrovni, u jednotlivých produktů se zájem Čechů značně měnil. Třeba spotřeba masa narostla z 48,6 kilogramu na obyvatele v roce 1950 až na 82,9 kilogramu v roce 2022. Změnily se i preference lidí. Vede sice stále vepřové, které tvoří vytrvale více než polovinu spotřeby masa, ale klesl zájem o hovězí. Před více než 70 lety tvořilo skoro třetinu spotřeby masa, kdežto nyní jen desetinu. Naopak podíl drůbežího na spotřebě stoupl z pěti procent na 33,9 procenta.

O více než polovinu od roku 1950 narostla spotřeba alkoholu na 169,5 litru na jednoho obyvatele za rok. Největší podíl má na spotřebě pivo s více než 140 litry. Značně o 243,4 procenta vzrostla za uplynulá desetiletí spotřeba vína, a to asi na 20 litrů na obyvatele. U piva nárůst činil 44 procent. Vrchol celkové spotřeby alkoholu byl v letech 1995 až 2008, kdy dosáhl 180 litrů na jednoho člověka za rok.

Lidé jedí méně brambor i chleba

Naopak výrazný pokles spotřeby statistici zaznamenali například u chleba, mléka nebo brambor. Zatímco v roce 1950 každý obyvatel Česka spotřeboval v průměru přes 87 kilogramů chleba za rok, v roce 2022 to bylo už jen asi 39 kilogramů. Skoro o dvě třetiny se v tomto období také snížila spotřeba konzumního mléka na 59,5 kilogramu za rok. Přitom spotřeba sýrů, tvarohu nebo jogurtů za uplynulá desetiletí několikanásobně stoupla.

Spotřeba brambor také značně klesla. Od roku 1950 do roku 2022 se snížila více než o polovinu, ze 145,9 kilogramu za rok na 69,2 kilogramu. „Strukturu spotřeby potravin v 50. a 60. letech minulého století charakterizuje výživově nadměrná spotřeba brambor a obilovin v hodnotě mouky a solidní zásobování zeleninou. Potraviny živočišného původu se na spotřebě podílely méně než v následujících desetiletích,“ uvedla Vodičková.

Podíl potravin živočišného původu na spotřebě byl podle ní nejvyšší v 80. letech. V poslední době se opět zvyšuje spotřeba potravin rostlinného původu, hlavně díky spotřebě ovoce a zeleniny.

Zdražila hlavně zelenina

Statistici také v březnovém magazínu informovali o tom, že za posledních deset let v Česku nejvýrazněji zdražila zelenina a pečivo. Cibule zdražila od ledna 2014 do prvního kalendářního měsíce letošního roku ledna na dvojnásobek a ještě výrazněji šla nahoru cena hlávkového zelí. Klesla naopak cena trvanlivého mléka či cukru. Vyplývá to z porovnání průměrných cen více než tři desítek potravin.

Ceny jednotlivých výrobků v desetiletém období kolísaly. Například ceny pečiva se prudce zvyšovaly mezi lety 2010 a 2011 a potom v období 2021 až 2022. Jinak si podle statistiků držely celkem stabilní úroveň, uvádí ČSÚ v magazínu. Naproti tomu ceny ovoce a zeleniny značně kolísají v závislosti na sezoně.

Při srovnání průměrných cen letos v lednu s hodnotami z počátku roku 2014 vyplývá, že nejvýrazněji stoupla cena za kilogram hlávkového zelí, kdy platili zákazníci v průměru 26 korun, o 136 procent více než před deseti lety. Téměř na dvojnásobek stoupla za stejnou dobu cena cibule, a to z 14,60 koruny za kilogram na 29 korun. Téměř o tři čtvrtiny zdražila za deset let rajčata, průměrná cena mrkve stoupla o 58 procent a u květáku zhruba o 52 procent. Například cena banánů ve stejné době stoupla jen o 7,5 procenta, citronů o 15 procent.

Za kilogram konzumního kmínového chleba počátkem letošního roku nakupující platili téměř 43 korun, zhruba o 20 korun více než v lednu 2014. Kilogram bílého pšeničného pečiva zdražil z 40,70 koruny na více než 64 korun.

Naopak nejvýraznější pokles ze sledovaných potravin vykazuje trvanlivé mléko. V lednu 2014 stál litr v průměru 20 korun, letos ve stejném měsíci o čtvrtinu méně. Výrazně méně, o necelých šest procent, klesla cena cukru krystal. Levněji než před deseti lety se prodávala také kuchaná kuřata a jemná vodka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...