Zemědělci letos očekávají nižší výnosy než v loňském roce, a to kvůli jarním mrazům a nedostatku srážek. Pěstitelé také sčítají škody i po nedávném krupobití. Někteří farmáři nabízejí to, co zbylo, aspoň k samosběru. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to nebude pro ovocnáře lehký rok. Ceny potravin se ale podle něj podařilo stabilizovat. S tím ale nesouhlasí členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO). Ceny stoupat budou a pořád jsme v polovině sklizně, upozornila v Událostech, komentářích.
Ceny potravin podle Výborného podléhají jisté sezonnosti. „Důležité pro mě jako ministra a hlavně pro zákazníky jsou dlouhodobé trendy, a ty jsou jasně příznivé. Myslím, že po loňské poměrně složité situaci hlavně na podzim, kdy nám ceny výrazně vyskočily, se nám je podařilo stabilizovat,“ řekl. Je potřeba si podle něj uvědomit, že jsou tady nejen prodejci a výrobci, ale i farmáři a zemědělci. „A ti jsou také hodni spravedlivého zisku,“ dodal ministr.
Balaštíková ale tak optimistická není. „Když jdete dnes do obchodu, tak opravdu ceny jdou nahoru a obávám se, že ještě stoupat budou,“ míní. V případě sezonnosti se domnívá, že jestli jsou stále nahoře ceny brambor a sezonní zeleniny, je něco špatně. „Počasí, které se letos vyřádilo na zemědělských plodinách v celé Evropě, samozřejmě má vliv na konečnou cenu nabízených produktů, a ty se pak objevují za strašně vysoké ceny, na které jsme nebyli zvyklí,“ upozornila poslankyně.
S tím Výborný souhlasí. „To, že nám zmrzlo ovoce a že budou jablka dražší a že se to do ceny promítne, je vcelku logické. Jako stát v těchto extrémních případech jsme tady od toho, abychom dokázali těmto pěstitelům pomoci,“ reagoval. Kvůli mrazům získají ovocnáři 378 milionů na evropských kompenzacích.
Například Polsko podle Balaštíkové pomůže pěstitelům z národních zdrojů až dvojnásobně víc než Česká republika. Podle ní jsou tak tuzemští zemědělci diskriminováni. „Zemědělství je hrozně závislé na počasí, kdežto v průmyslu spoustu věcí ovlivnit můžete... Na rozdíl od šroubků my opravdu potřebujeme jíst každý den,“ podotkla. Určitě jsou podle ní čeští ovocnáři za pomoc rádi. Domnívá se však, že polský pěstitel je na tom skutečně lépe než ten český. „Nebudeme si lhát, to je matematika – a ta je neúprosná,“ dodala Balaštíková.
Výborný upozornil, jaké jsou plochy sadů v Polsku a v České republice. „Podpora v tom objemu je plus minus stejná,“ reagoval.
Miliardy na modernizaci zemědělství
Zemědělci obdrží přes 6,3 miliardy korun na investice do svých podniků, chytrých technologií, obnovu lesů po kalamitách nebo na zahájení činnosti mladých zemědělců. Peníze chce Výborný směřovat především malým a středním podnikům. Žádosti začne ministerstvo sbírat letos v říjnu. „Je to důležitá injekce do zemědělského sektoru,“ poznamenal Výborný.
Peníze půjdou i na investice do zpracování zemědělských produktů nebo do obnovy kalamitních ploch. „Snažíme se podpořit středně velké farmy a podniky, proto jsme tam dali nové kritérium podpory od 150 do 2,5 tisíce hektarů,“ řekl ministr.
„Reagujeme také na dluh, který máme vůči lesům,“ doplnil Výborný. Peníze tak mají například pomoci i s překlenutím dopadů kůrovcové kalamity. Mají i propojit vědu a výzkum se zemědělskou praxí.
„Skutečně se snažíme spravedlivě pokrýt celý sektor a například reagovat i na to, že na dotace si nemá sáhnout jen několik vyvolených firem nebo holdingů, ale že tady budeme pečlivě sledovat majetkovou propojenost tak, abychom to směřovali hlavně k těm středním firmám, které nejsou úplně v jednoduché situaci,“ popsal Výborný.
Balaštíková se v této souvislosti domnívá, že do problémů dostal zemědělce hlavně kabinet Petra Fialy (ODS). „Tato vláda je dostala do potíží změnou zemědělské politiky, protože si neudělala dopadovou studii před svým perfektním rozhodnutím změnit sazbu na hektar. Dostali je do potíží, teď řešíme ty potíže, a protože to dopadlo na střední farmy, tak teď nás to bude stát víc peněz,“ poznamenala.
Podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové mohou program využít jen podniky, které mají volné finance a mohou si je dovolit investovat. „To znamená, nejedná se o nějakou univerzální pomoc, která by přispěla ke zlepšení celkové situace domácího agrárního sektoru,“ upozornila.
Na jeden projekt mohou zemědělci získat maximálně 30 milionů korun a na celé období do roku 2027 dvě stě milionů. Příjem žádostí spustí resort v říjnu přes Portál farmáře.
