Centrum vlivu a žádané zboží. Co řeší sněmovní výbory, o které vedou strany ostré bitvy?

Po říjnových volbách jsou politická vyjednávání stále v plném proudu a strany se snaží získat co možná největší vliv k prosazení svého programu.  Začala ustavující schůze Poslanecké sněmovny, kde se rozhoduje o rozdělení politických funkcí. Největší moc mají šéfové jednotlivých ministerstev, ale do vlády všechny strany vstoupit nemohou. Pokud navíc skutečně vznikne plánovaný menšinový kabinet složený pouze z hnutí ANO, mimo vládní řady zůstanou všechny ostatní partaje. Existuje však ještě jedna možnost, jak se efektivně prosadit při sněmovní práci. Centrem vlivu ve sněmovně jsou výbory, se kterými se právě proto čile obchoduje.

Výbory jako zboží

Ustavení výborů by podle jednacího řádu mělo ctít zásady poměrného zastoupení. Rozhodující pro rozdělování sněmovních pozic je tak počet poslaneckých mandátů jednotlivých klubů. Ne vždy je ale poměrné složení výborů realitou. Paralelně s vyjednáváním o vládní koalici totiž zpravidla probíhají i jednání o složení dalších orgánů. A je obvyklé, že právě výbory se stávají předmětem politických obchodů.

To ukazuje i analýza složení výborů z počátku funkčního období předchozí sněmovny. Volby v roce 2013 vyhrála ČSSD, která se po nelehkých jednáních dohodla na koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. Pokud by výbory měly být sestavovány poměrně, jak uvádí jednací řád, například lidovci by ve výborech obsadili 7 vedoucích pozic. Realita byla ovšem jiná – KDU-ČSL měla celkem 9 poslanců v předsednických a místopředsednických funkcích.

Hnutí ANO prosadilo do vedení výborů 25 svých poslanců, tedy počet, který přesně odpovídal jejich poměrnému zisku. Výrazněji si ale polepšilo v počtech členů výboru, kterých mělo více i než vítězní sociální demokraté.

Rozdělení postů ve výborech v roce 2014
Zdroj: Psp.cz
Mohli si vzít celý IT systém veřejné správy a dát ho do pořádku. ANO vyhrálo volby výrazně, přesto nabízíme výbory ostatním stranám mnohem otevřeněji, než se to dělo po volbách v minulých letech.
Andrej Babiš

Naopak opoziční strany byly ve většině případů ochuzeny, a to ve vedení výborů, ale i v počtech jejich členů. Poměrnost nebyla dodržována a vládní strany posílily své pozice ve sněmovně právě na úkor opozice. Po sněmovních volbách byl tedy systém rozdělování funkcí ve výborech nakloněn spíše stranám vládním, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Podobně odměněny by mohly být strany, které kývnou Andreji Babišovi na vládní spolupráci, i letos.

Rozdělení podvýborů podle vlastních pravidel

Aby debata nad návrhy zákonů mohla být opravdu podrobná, člení se většina výborů ještě na tzv. podvýbory. Ty se zabývají konkrétními otázkami spadajícími do jejich odbornosti. Výsledky svého jednání pak předkládají výborům, v rámci nichž byly zřízeny.

Například Ústavně právní výbor v minulém funkčním období zřídil Podvýbor pro Ústavu či Podvýbor pro legislativní podněty veřejného ochránce práv. Nejvíce podvýborů měl Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu – celkem se členil do sedmi podvýborů. Patřily tam například Podvýbor pro kulturu, Podvýbor pro vědu a vysoké školy či Podvýbor pro předškolní a základní školství.

Také v předsednictvu podvýborů minulé sněmovny měly ČSSD a KDU-ČSL více členů, než kolika odpovídal poměr mandátů v poslaneckých lavicích. Srovnatelně s nimi se prosadily kluby TOP 09 a Úsvitu, které měly i vyšší počet členů podvýborů. Naopak poslanci ODS, kteří ve volbách v roce 2013 utrpěli značný propad podpory, byli i v podvýborech zastoupeni méně. Ustavení podvýborů se tak řídí zcela jinými pravidly než v případě výborů a opoziční strany zde mohou snadněji získat vliv na odbornou debatu.

Rozdělení postů v podvýborech v roce 2014
Zdroj: Psp.cz

Poměrné obsazení výborů

Nicméně v současné době existuje platný zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tento platný zákon má svoji přílohu, která reflektuje výsledky voleb do Poslanecké sněmovny a nějakým klíčem podle výsledku voleb, podle počtu mandátů rozděluje vlastně jednotlivé počty, jednotlivé poslance do konkrétních výborů podle počtu členů v tom výboru. A když se podíváme na tu přepočtovou tabulku, tak bohužel – ale tak rozhodli voliči – ty subjekty, které tady mají šest sedm poslanců,  se do některých výborů v podstatě ani nedostanou, podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Jaroslav Faltýnek

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek způsob poměrného rozdělení nedávno veřejně připomněl. Faltýnek přitom upozornil i na to, že některé politické strany budou jen velmi obtížně obsazovat některé výbory. To se týká zejména STAN a TOP 09. Tyto strany totiž mají kvůli nízkému počtu poslanců jen malé poměrné zastoupení. Jeden poslanec navíc může být ze zákona členem pouze dvou výborů (s výjimkou mandátového a imunitního, petičního a organizačního výboru).

Situace je o to komplikovanější, že ve sněmovně zasedne devět politických stran, přičemž ANO je výrazně silnější než ostatní. Právě ANO by tak mělo na základě pravidel poměrnosti obsadit zdaleka nejvíce funkcí ve výborech. Hnutí Andreje Babiše by tedy s největší pravděpodobností mohlo ovládnout vládu a skrze výbory i sněmovnu, která má vládu kontrolovat. Aby tomu opozice zabránila, snaží se získat významnější vliv právě ve výborech.

To bylo také jedním z důvodů, proč se už minulý týden poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN sdružily do tzv. Demokratického bloku. Kluby se zavázaly při ustavování sněmovny postupovat jednotně a předložit společné kandidátky pro výbory. Takový postup jim totiž dává větší šanci na zisk odpovídajícího zastoupení.

Bez výborů se sněmovna neobejde

Činnost výborů Poslanecké sněmovny upravuje jednací řád. Když poslanci schvalují nový návrh zákona, projednají jej nejprve v prvním čtení na plénu a následně jej pošlou k posouzení příslušným výborům. Ty návrh posoudí a usnesou se, zda předlohu doporučí, či ne. Role výborů je důležitá proto, že právě v nich leží těžiště odborné debaty, zatímco na plénu je debata spíše politická a strany v ní hájí ideologická stanoviska.

  • Sedm výborů zřizuje sněmovna povinně. Jedná se o mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor a výbor pro evropské záležitosti. Ostatní výbory zřizuje nepovinně – v minulém funkčním období bylo takových výborů 11. Výbory jsou tematicky zaměřené a jejich úloha v legislativním procesu je nezastupitelná.

Jedním z nejdůležitějších výborů je například ten rozpočtový. Návrh státního rozpočtu, nejdůležitější zákon roku, projednává vždy povinně, a to ještě před prvním čtením na plénu sněmovny. Na významu v minulé sněmovně nabýval i mandátový a imunitní výbor – to když řešil vydání některých předních politiků k trestnímu stíhání.

Politické strany se snaží vyjednat maximum pozic ve vedení výborů, neboť jejich předsedové a místopředsedové mají přehled o chystaných zákonech, mohou více promlouvat do jejich přípravy a určují agendu jednání. Navíc mají příplatek ke svému základnímu platu, což je pro mnohé poslance lákavé. Funkce ve výborech tak mohou kompenzovat účast ve vládě. Z hlediska vztahu vlády a sněmovny je důležité, že výbory mohou předvolávat ministry k podávání informací. Ministři jsou povinni se po takové výzvě na jednání výboru dostavit.

Rozdělení výborů nové sněmovny stále nejasné

Nejen v předchozí sněmovně se pozice ve výborech a podvýborech stávaly předmětem dohod mezi politickými stranami. Podobná vyjednávání můžeme sledovat i v těchto dnech, kdy probíhá ustavující schůze nové sněmovny. Jaké bude složení výborů a jejich předsednictev, budeme znát již brzy. A i na základě těchto informací budeme moci usuzovat, které politické strany byly ve vyjednávání úspěšnější a které naopak propadly. Možná i na základě rozdělení výborů budeme moci předvídat, jakou podporu by mohla mít menšinová vláda Andreje Babiše a zda se mu podařilo vyjednat si dostatek hlasů pro vyjádření důvěry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 10 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...