Dezinformace mohou být účinnou zbraní hybridních válek. Lživé kampaně ovlivňují třeba i výsledky voleb. V boji proti falešným zprávám vyniká v Evropě Finsko. Země se posilováním mediální gramotnosti začala zabývat už před třiceti lety. Podle vedoucí redakce ČT edu Anny Kabelkové berou mediální výchovu jako klíčovou i učitelé v Česku. Podstatné je podle ní připravit pedagogům podporu. Boj proti dezinformacím je ale při prudkém rozvoji umělé inteligence stále nerovnější.
Finsko přikládá mediální gramotnosti velkou váhu už od devadesátých let. Trollí farmy a nápor on-line dezinformací ještě neexistovaly. I tak mediální nauka pronikla do osnov už ve školkách, přiměřeně věku. Učí se třeba i ve čtvrté třídě tapanilské základní školy v Helsinkách.
„Mluvili jsme nejdřív o tom, co jsou zprávy, co zahrnují, a téma rozvíjíme postupně stále hlouběji. Teď jsme si ukazovali video, jak poznat různé druhy fake news, děti musely odvodit pět věcí, které sledovat,“ popsal podobu výuky učitel a zástupce ředitele Ville Vanhanen. „Je trochu těžké poznat, co je pravda a co lež,“ podotkl desetiletý školák Ilo Lindgren.
Předmět ale základní školou nekončí. Tradiční deníky přispěly ke vzniku brožury ABC mediální gramotnosti, kterou dostali všichni patnáctiletí Finové při nástupu na střední školy. „Máme za to, že dobrá mediální gramotnost je velmi důležitou občanskou dovedností. Je velmi důležitá pro bezpečnost národa a bezpečnost naší demokracie,“ zdůraznila pedagogická poradkyně a členka městské rady v Helsinkách Kiia Hakkalaová.
Dezinformace jsou spojeny i s ruskou propagandou
Finsko má dlouhou zkušenost s propagandou z Ruska, s nímž sdílí přes třináct set kilometrů hranice. Velká vlna dezinformací dorazila po ruské anexi Krymu v roce 2014. Další po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu a následně v době vstupu Finska do NATO.
Evropská komise definuje dezinformaci jako „nepravdivý nebo zavádějící obsah, který je šířen s úmyslem oklamat nebo získat ekonomický či politický prospěch a který může způsobit škodu veřejnosti“.
Zdroj: Evropská komise
„Nepředvídali jsme, že bude svět vypadat takto, že budeme bombardováni dezinformacemi, že naše instituce, naše demokracie, budou dezinformacemi skutečně ohroženy. Ale teď nám (výuka) samozřejmě dobře posloužila,“ poznamenal finský ministr školství Anders Adlercreutz.
Jen pětiapůlmilionové Finsko prozatím boj vyhrává. V evropském indexu mediální gramotnosti pravidelně poráží skoro čtyřicítku zemí. Šíření zavádějícího obsahu ale stále zrychluje. V důsledku konfliktů, geopolitického napětí i prudkého rozvoje digitálních nástrojů. „Už teď je v informačním prostoru těžší zjistit, co je pravé a co ne. A s posunem například k autonomní umělé inteligenci to pro nás bude ještě složitější,“ varovala Martha Turnbullová z Evropského centra pro boj s hybridními hrozbami.
Finsko věří, že nejsilnější obranu zajistí včasný rozvoj kritického myšlení. Proto učí nové generace co nejdřív vyhodnocovat, co vidí a slyší.
Děti do digitálního prostředí jdou zcela nepřipravené, míní Kabelková
Mediální výchova je tématem i v Česku. „Ze zpětné vazby od učitelů víme, že mediální výchovu berou v dnešním světě jako naprosto klíčovou oblast. Ale zároveň víme i to, že děti do mediálního světa a digitálního prostředí přichází naprosto nepřipravené,“ sdělila Kabelková, podle níž jsou děti vpouštěny mezi obsah, který není určen pro ně a na který nedokáží kriticky nahlížet.
„A mediální výchova je o tom, kriticky nahlížet na informace, rozpoznávat emoce v obraze, chápat algoritmy sociálních sítí i odpovědně tvořit obsah,“ vysvětlila Kabelková. ČT edu si na toto téma dělala i kvalitativní průzkum, v rámci něhož jeho autoři mluvili s učiteli.
„Zjistili jsme, že je náročné se na mediální výchovu připravit, protože témata se velmi rychle mění, tudíž příprava musí být z hodiny na hodinu jiná,“ přiblížila Kabelková s tím, že i formální příprava je náročná. „Protože zaujmout děti je v dnešním světě čím dál tím složitější,“ doplnila.
Klíčové je podle Kabelkové připravit podporu pedagogům. „Mít pro ně připravené metodické materiály, ale i praktické návody, jak mediální výchovu začlenit do jejich předmětů. Do výuky českého jazyka, dějepisu, zeměpisu či občanské nauky,“ vyjmenovala.
ČT edu má v oblasti mediální výchovy speciální nabídku. „Nabízíme kurátorsky vybraný a didakticky zpracovaný obsah pro mediální výchovu, takže praktické návody tam jsou. Ale máme i celou škálu aktivit okolo takzvané hry na novináře, kdy si žáci mohou vyzkoušet s učiteli být v redakci a vyzkoušet si, jak se takové informace přetvářejí v reportáž,“ přiblížila a doplnila, že okolo této aktivity ČT edu pořádá semináře pro pedagogy. „Podporujeme ale i dětské a školní televize,“ dodala.
Kabelková si myslí, že mediální výchova by měla začínat už od prvního stupně základní školy. „Na prvním stupni už by se děti měly učit umět rozpoznávat informace. A zároveň se na prvním stupni dostávají k digitálním nástrojům, které by se měly naučit zodpovědně používat,“ podotkla s tím, že téma dezinformací by mělo být více než jen vzdělávání. „Mělo by to být celospolečenské téma, které zvyšuje odolnost společnosti. Protože umět rozlišit fakta od dezinformací zvyšuje nejen společenskou odolnost, ale také bezpečnost,“ zdůraznila.
Stratkom končí
Právě posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací měl na starosti odbor strategické komunikace na úřadu vlády. Ten ale končí. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) totiž není potřebný.
„Stratkom končí, protože ho nepotřebujeme. Nepotřebujeme někoho, kdo nám bude dávat komunikační karty. Žijeme v demokracii, na rozdíl od minulé vlády s vámi budeme komunikovat otevřeně,“ prohlásil Babiš v pondělí.
Už v říjnu rezignoval vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, který byl často terčem kritiky ANO. Foltýna současní vládní politici kritizovali kvůli některým jeho výrokům, ale třeba také komunikačním kartám, které jeho tým rozeslal poslancům. Zákonodárcům doporučovaly, jak se vyjadřovat k některým tématům.
„O zřízení stratkomu rozhodla vláda Andreje Babiše v roce 2021 a jsem rád, že jsem se účastnil realizace. Stát musí být schopen občanům vysvětlovat, na jakých hodnotách stojí, a tedy proč je důležité je bránit,“ sdělil Foltýn loni ke své rezignaci.
Zrušení odboru kritizoval předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. „Strategickou komunikaci stát nepochybně potřebuje, jinak se stane obětí strategické komunikace států, které na ni nerezignovaly a soustavně ji používají proti nám. Tedy například Ruska a Číny,“ napsal. Bývalý ministr vnitra považuje zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.
