Čekal se velký boom, zájem o čínštinu naopak slábne

Boom čínštiny, který české školy očekávaly kvůli intenzivnější politické a ekonomické spolupráci s asijskou velmocí, se zatím nekoná. Na semináři čínských studií v Brně poklesl loni počet zájemců o studium o čtvrtinu oproti roku 2013. V Praze a Olomouci se za pak stejnou dobu snížil počet přihlášek zhruba o šestinu. Vlažný zájem hlásí i střední nebo mateřské školy a podobně jsou na tom školy jazykové. Podle nich za to vedle populačně slabších ročníků může vysoká obtížnost jazyka a horší mediální obraz Číny.

„Čekali jsme, že přibude více lidí. Domnívali jsme se, že ekonomickým a diplomatickým tlakem se zájem o čínštinu zvýší, ale zatím se tak neděje. Před třemi lety jsme byli zavaleni dotazy, jestli se bude učit čínština, ale ti lidé se už nikdy neozvali. V Praze navštěvuje kurzy velkých jazykových agentur možná dvacet lidí,“ říká předsedkyně Asociace jazykových škol Marcela Hergesselová.

Předpoklady, že společně s hospodářským významem Číny poroste i obliba čínštiny jako cizího jazyka, se tak v Česku zatím nepotvrdily. Důvodem jsou podle škol nejenom slabší populační ročníky, ale také aféry, které pověst země poškozují.

„Mediální obraz Číny je zejména u mládeže negativní. Přestože si mohou z racionálního hlediska říct, že význam Číny je velký, umět jazyk je praktické, je tam byznys, tak negativní mediální obraz zájem přece jenom oslabuje,“ okomentoval důvody Ondřej Kučera, vedoucí čínské sekce z Katedry asijských studií Univerzity Palackého.

Druhým rokem funguje v Praze česko-čínská školka ChinCen. I když se zájem rodičů o umístění dětí do školky pomalu zvyšuje, stále je naplněna jen ze dvou třetin. „Čínština pořád ještě není takový trend jako angličtina, to bude chvíli trvat. Do plné kapacity nám chybí pět dětí, které bychom měli nabrat v průběhu roku,“ říká manažerka školky Daniela Černá.

S výukou čínštiny v rámci vzdělávacího programu začali před třemi lety taky na základní škole Tip Toes v Brandýse nad Labem. V konkurenci španělštiny, francouzštiny a angličtiny se zde ale čínský jazyk prosazuje jen s obtížemi. „Máme teď jednu skupinu šesti žáků, kteří se už tři roky učí povinně čínsky. V dalších letech už zájem o studium čínského jazyka nebyl,“ uvedla ředitelka školy Jarmila Dvořáková.

Mezi Čechy je populárnější korejština a japonština

Obecně platí, že Češi dávají mezi asijskými jazyky přednost korejštině a japonštině. „Zájem o studium čínštiny začíná v poslední době stagnovat. Naopak přibývá studentů japonštiny a obzvlášť korejštiny,“ potvrzuje ředitelka jazykové školy Chinese Point Zdeňka Stebelská.

Od čínštiny odrazuje jednak vysoká náročnost, ale také omezený dosah čínské populární kultury v Česku. „Čínština je v porovnání s japonštinou obtížnější a hlavně japonská kultura je pro mladé lidi atraktivnější,“ říká Hergesselová. Fenomény jako manga nebo celosvětově oblíbené seriály – nic takového dnes Čína nemá, dodává.

Konfuciovy instituty – ambasadoři kultury, nebo nástroj propagandy?

Podporu čínského jazyka a kultury v zahraničí mají na starost Konfuciovy instituty, které jsou řízeny z Kanceláře pro výuku čínštiny jako cizího jazyka (Hanban). Oficiálně se jedná o neziskovou nevládní organizaci, je však úzce napojena na čínské ministerstvo školství a v jejím čele stojí čínská viceprezidentka Liou Jen-tung.

Od roku 2007 působí Konfuciův institut také v Česku. Výrazně se zapojuje do výuky čínského jazyka na základních a středních školách, kde až donedávna zcela chyběl. „Před třemi lety u nás začala výuka čínštiny na popud rodičů. V tu dobu nám ministerstvo školství řeklo, že to nikdo nemá, standardy nejsou, učebnice nejsou, takže jsme se obrátili na Konfuciův institut a v Pekingu nám vše zpracovali – učebnice, standardy. Učitele nám dodává Konfuciův institut, se kterým máme smlouvu,“ potvrzuje ředitelka základní školy Tip Toes Dvořáková.

V některých západních zemích se ovšem instituty setkávají s ostrou kritikou. Objevují se obvinění ze špionáže, sledování čínských studentů v zahraničí, omezování akademických svobod nebo zkreslování výuky historie. Více než desítka univerzit v USA, ale také například univerzity ve Stockholmu, Lyonu a Torontu své smlouvy o spolupráci s instituty neprodloužily nebo vypověděly.

Své kritiky mají instituty i v Česku. „Konfuciův institut nám byl nabídnut v samých počátcích celého projektu, kdy ještě vůbec nebylo jasné, jak se vybarví, nicméně zdál se nám nezajímavý pro akademickou práci. Teprve později se ukázalo, jak celý projekt funguje a že s sebou potenciálně nese nepřípustné vměšování do akademických svobod. Z čínské strany je to především politická záležitost,“ uvedla ředitelka Ústavu Dálného východu v Praze Olga Lomová.

Vůbec první Konfuciův institut v Česku vznikl při Univerzitě Palackého. „Institut tady sice funguje, ale není propojen s výukou na katedře. Je to jen o nás, do jaké míry připustíme, aby Číňané výuku ovlivňovali,“ uvedl Kučera. Důkazem jsou podle něj předměty ve studijním programu, které se věnují Tchaj-wanu nebo citlivým tématům moderní čínské historie.

Vlna uzavírání Konfuciových institutů v zahraničí je podle Kučery pochopitelná. „Když se z toho stane politikum, je pro univerzity jednodušší od toho upustit, protože jinak by kvůli mediálnímu tlaku přišly o studenty,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 47 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 2 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 2 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 15 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.