Část lidí nosí roušky dobrovolně, někteří se však setkávají s nevolí

Nahrávám video

Už týden dýchá většina lidí v Česku volně bez zakrytého nosu a úst nejen venku, ale i uvnitř budov. Výjimky platí v Praze a dalších ohniscích nákazy. Jinde se bez roušky smí třeba do prostředků městské hromadné dopravy, ochrana nosu a úst je ale dál nutná například v pražském metru. Ti, kteří roušky přece jen nosí, se občas setkávají s nevolí ostatních lidí.

Roušky se nadále týkají nemocnic a sociálních zařízení s lůžkovou péčí nebo pobytovou službou. Respirátor nebo rouška u vyšetření je pro nemocniční personál nadále povinnost. Pro pacienty až před ordinaci také. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady příchozí s akutními problémy dokonce stále prověřuje v boxech venku.

Hospitalizovaným pacientům bez podezření na nákazu už opatření ministerstva zdravotnictví nutnost zakrytí dýchacích cest nenařizuje. Jak přísná ale na léčené budou, je na samotných zařízeních. „Pacient v případě, že přijíždí na rentgen, anebo na nějaké jiné vyšetření, tak mu roušku dáváme,“ uvedl primář I. interní kliniky FN Královské Vinohrady Martin Havrda.

V ambulancích mimo nemocniční areál a v soukromých ordinacích už roušky potřeba nejsou, stejně tak i v lékárnách.

Roušky v metru i na velkých akcích

Pražané dál musí nosit roušky na akcích s účastí nad sto osob a z MHD také v metru. Přes 60 procent cestujících teď ale využívá povrchovou dopravu. V tramvajích, autobusech a trolejbusech rouška není nezbytná. Dopravní podnik přesto dál doporučuje zakrývat si ústa i tam. Někteří lidé to respektují.

Bez roušky mohou lidé taky na nákup. I po týdnu se ale zákazníci s rouškami najdou. O tom, jestli se v hlavním městě bude moct odložit rouška úplně a všude, rozhodne podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vývoj v příštích dvou týdnech.

„Praha už nikterak neeskaluje, takže v tomto směru můžeme být spokojeni, ale chceme si nechat ještě nějaký čas na objektivní vyhodnocení epidemiologické situace,“ řekl.

Klid trval čtyři dny

Regionálně může být v Česku situace proměnlivá. Ve Větrném Jeníkově odložili lidé roušky jen na čtyři dny. V neděli se tu potvrdil první nakažený koronavirem. A protože k němu přibylo dalších třináct, lidé tam hned tak roušky neodloží.

Stejné to je i na Karvinsku a Frýdecku-Místecku. Místní tam ve vnitřních prostorech a MHD roušky nosí už skoro čtyři měsíce bez přestávky. Lokálně se podle ministra zdravotnictví ke stejným pravidlům mohou při zhoršení epidemiologické situace vrátit okamžitě prakticky kdekoliv.

Hrozí návrat plošného opatření?

Také je však možné, že se na podzim povinnost nosit ochranu úst a nosu vrátí s příchodem chřipkové epidemie.

„My jsme přešli z těch plošných opatření na individuální odpovědnost každého. A každý se může rozhodnout, jestli roušku bude nosit, anebo ne. Zejména bych to chtěl doporučit těm, kteří pociťují, že by mohli mít příznaky daného onemocnění,“ uvedl ministr Vojtěch.

Lékař a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler je ohledně plošného používání roušek skeptický už dlouho. V Devadesátce ČT24 v této souvislosti uvedl, že roušky mají smysl, pokud má někdo příznaky nebo je v nějakém ohnisku. „Když je tam někdo bude nosit, nic špatného se nestane, jenom ať nosí ty profesionální roušky, které dobře větrají, ať jim je někdo rozdá, ať nenosí ty hadrové, které přinášejí spoustu problémů. Těm opravdu nemocným a rizikovým lidem nedávejme roušky, dejme jim respirátory, ať je opravdu ochráníme. Jestli zase budeme chodit po lese a sbírat houby s rouškami, to prakticky žádný smysl nemá,“ poznamenal.

Lékař a tiskový mluvčí České lékařské komory Michal Sojka má na věc jiný názor než Šmucler, protože prý dá na rady odborníků. „Když si ale poslechnete odborníky, tak sami nejsou jednotní a ne příliš toho zatím vědí. Není mnoho studií, které by popisovaly tu situaci v nějaké komplexní rovině. My jsme v situaci, že nevíme,“ uznal s tím, že když lékařská komora neví, je potřeba opatrnosti. „Zase nechceme, aby se zastavila ekonomika. Situace přílišného uvolnění a hanění roušek je ale špatná situace. Od začátku fungovalo mytí rukou, rozestupy, roušky. Buďme rozumní. Nemá cenu je ale nosit venku, ve velkých rozestupech,“ dodal.

Pro některé je nezbytná

Někteří se však bez roušky ani neobejdou. Jsou to třeba lidé trpící určitým onemocněním. Mnozí se také chrání, aby nenakazili své blízké. Někdy se ale na veřejnosti setkávají s nepochopením.

Například Šimon Krmenčík má cystickou fibrózu. Musí rehabilitovat, inhalovat a také se víc chránit. Rouška mu tak na ústech zůstává, i když ostatní ji už odkládají. On i jeho přátelé se stejnou diagnózou se ale setkávají i s kritikou okolí. Třeba kvůli dráždivému kašli, kterému se takoví pacienti neubrání. Ten ale pro okolí není nebezpečný.

Lidé s cystickou fibrózou i s dalšími plicními onemocněními mohou používat placku „Nosím, protože musím“, aby předešli dalším nedorozuměním.

Nejen pacienti s plicním onemocněním ale roušky neodkládají. Podobně jsou na tom třeba ti s oslabenou imunitou. Podle předsedkyně České organizace pro vzácná onemocnění Anny Arellanesové to mohou být různé druhy dystrofií, atrofií, metabolická onemocnění, kde lidé často ztrácejí hybnost a mají problém s dýcháním.

Michaela Linková trpí sklerodermií, onemocněním kůže, které ale může postihnout i vnitřní orgány, včetně plic. Rouška je tak pro ni samozřejmost nejen během pandemie covidu. „Teď když ji mám, tak samozřejmě občas někdo zbystří, jestli nejsem nakažená nebo cokoliv. Ale já moc reakce lidí neřeším, já prostě chráním sebe,“ uvedla pacientka.

Dál se chrání i další rizikové skupiny, například senioři. I ti by uvítali, kdyby roušky i pro jejich ochranu nezahazovali ani ostatní. A to třeba v chvílích, kdy mají chřipku. Ta pro ně totiž také představuje riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...