Bývalý předseda kontrolní komise Exekutorské komory Milan Makarius skončil před soudem. Je obžalovaný z podvodu a zneužití pravomoci. Za úplatek 150 tisíc korun ve spolupráci s dalšími obžalovanými údajně zmanipuloval exekuci. V kontrolní komisi přesto působí dál jako člen a kontroluje ostatní exekutory, jestli neporušují předpisy. Případu se věnoval pořad Reportéři ČT. Natáčel David Havlík.
Na konci května stanulo u Městského soudu v Praze devatenáct obžalovaných. Podnikatelé, advokáti, notář, insolvenční správkyně, soudní znalec a exekutor jsou podezřelí z podvodu a několika dalších trestných činů.
Obžalovaný exekutor je Milan Makarius, vlivný člen klíčové kontrolní komise Exekutorské komory. Do roku 2017 tuto komisi dokonce vedl, když ho ale ministerstvo spravedlnosti kvůli obvinění v korupční kauze postavilo mimo službu, rezignoval.
„Obžalobou je mu kladeno za vinu spáchání trestného činu přijetí úplatku, zneužití pravomoci úřední osoby a poškozování věřitele,“ upřesnil mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Podle obžaloby Makarius za 150tisícový úplatek se dvěma dalšími obviněnými podnikateli zmanipuloval dvě exekuční řízení. Za to mu hrozí deset let. Po předchozí domluvě totiž podle žalobce předstíral exekuci firmy, která provozovala restauraci v obchodní zóně poblíž Průhonic u dálnice z Prahy do Brna.
Cílem obviněných podle obžaloby bylo vyvést majetek firmy na předem dohodnutého nastrčeného věřitele, zatímco skuteční věřitelé, dodavatelé zmiňované restaurace, pak našli místo firmy jen prázdnou schránku. Tu obvinění navíc převedli na takzvaného bílého koně. Obdobně prý postupovali i v případu jedné fyzické osoby. „V rámci těchto dvou skutků byla škoda vyčíslena částkou 3 075 304 korun,“ uvedl Cimbala.
Obžalovaný Makarius kontroluje ostatní exekutory
Redakce pořadu Reportéři ČT zjistila, že sám podezřelý Makarius v současnosti dál kontroluje exekutory coby člen kontrolní komise jejich Exekutorské komory.
Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky je to, zda Makarius v Exekutorské komoře působí, záležitostí pouze tohoto orgánu. „Ministerstvo spravedlnosti nemá žádnou pravomoc – ať se nám to líbí, nebo nelíbí – jak do toho zasáhnout,“ uvedl Řepka.
Šéf komory Vladimír Plášil argumentuje tím, že její členové nerozhodují samostatně. „Já bych chtěl především říci, že kontrolní komise komory je kolektivní orgán. On (Makarius), pokud jde někam na kontrolu, nejde sám. Jde s ním druhý, třetí člověk,“ řekl Plášil. „Je zajištěno, že může, nebo dokonce musí být objektivní,“ dodal.
Podle Plášila byl Makariusovi pozastaven pouze výkon exekutorské činnosti. „On není nijak suspendován v samosprávné profesní komoře… To znamená, že se může plnoprávně podílet na samosprávném životě,“ vyjádřil se Plášil s tím, že v současnosti nemá důvod Makariusovi nevěřit a počká si až na výsledek trestního řízení. „Do té doby je podle zákona a podle ústavních principů na jmenovaného nutno hledět, jako by se ničeho nedopustil,“ uzavřel Plášil.
„Je to teď ve stadiu takovém, že já se o tom vůbec nechci bavit,“ vyjádřil se ke kauze Milan Makarius. Věci, které mu jsou vytýkány v té souvislosti, označil za „totální nesmysl“.
K soudu nepřišel, poslal za sebe advokáta Romana Jelínka. „Jednání je veřejné, tudíž média i veřejnost budou mít možnost průběh řízení sledovat a seznámit se jak s předloženými důkazy, tak se stanovisky obžaloby a obhajoby a následným rozhodnutím soudu. Z tohoto důvodu klient nemůže a nebude činit žádná prohlášení a uvádět žádné skutečnosti, které by nalézací soud mohl vnímat jako snahu o ovlivňování jeho rozhodnutí prostřednictvím médií,“ uvedl advokát Jelínek.
„Myslím si, že v normálně fungující profesní komoře by asi nedošlo k tomu, že by ostatní byli vystaveni kontrole ze strany člověka, který sám je velmi důvodně podezřelý z toho, že se dopouští zásadních prohřešků. Stojí kvůli tomu dokonce před soudem,“ hodnotí situaci redaktor Deníku N Jan Moláček.
Není to přitom poprvé, kdy Reportéři ČT upozornili na praktiky některých exekutorů. Před dvěma lety se pořad tématu věnoval v sérii několika reportáží. Ty se zabývaly například případem někdejší prezidentky Exekutorské komory Pavly Fučíkové, která dostala u Nejvyššího správního soudu padesátitisícovou pokutu za střet zájmů. Jako exekutorka totiž zároveň podnikala s nemovitostmi, což zákon zakazuje. Peněžitý trest pak potvrdil i Ústavní soud.
„Svědčí to o nefunkčnosti systému, o tom, že ten systém daleko víc je loajální vůči svým členům než vůči dalším účastníkům exekučního řízení,“ domnívá se vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle.
„Pakliže se snažíme o to, aby pohled na exekutory byl minimálně neutrální, tak je tady zase případná další kauza, která může významným způsobem ovlivnit nahlížení veřejnosti na exekutora. Snižovat důvěru v náš stát, snižovat důvěru v naši práci, naše povolání a ta cesta nebo celkové zlepšení bude zase o to obtížnější,“ vyjádřil se k případům hradecký soudní exekutor Martin Štika, který je náhradníkem prezidia Exekutorské komory.
Odborníci: Pomoct by mohla teritorialita
Případ exekutora Makariuse přitom odhaluje jednu z největších slabin současného systému exekucí. Věřitel si může vybrat svého exekutora, což podle odborníků představuje jádro celého problému.
Vlastního exekutora přitom využili i obvinění v Makariusově kauze. Experti proto navrhují zavést takzvanou teritorialitu, tedy aby se exekuce přidělovaly pouze podle principu místní příslušnosti – jako případy na soudech.
„Zákon klade důraz na to, aby exekutor byl nestranný a nezávislý, a v podmínkách otevřeného exekučního trhu, kdy věřitel si vybere exekutora, je velice problematické naplnit tyto podmínky zákona,“ domnívá se Štika, který upozorňuje na to, že zatímco soudce si člověk nevybere, exekutora ano. Oba přitom zasahují do životů lidí.
„Když bude místní příslušnost dobře parametricky nastavená, tak si myslím, že může v relativně krátkém času vést k tomu, že dojde k výraznému narovnání spravedlnosti v celém procesu exekučního řízení,“ dodává Hůle.
Takzvaná místní příslušnost by přitom podle znalců řešila i Makariusovu kauzu. „Případ exekutora Makaria by byl v podstatě při zavedení místní příslušnosti exekutorů nemyslitelný, protože pořád jde o ten kořen věci, že věřitel si může vybrat exekutora, jakého chce,“ řekl Moláček.
Politici se ale na podobě nového exekučního řádu zatím neshodli. „Novela je v současné době v legislativním procesu a účinnost předpokládá nejdříve v roce 2022,“ uvedl Řepka.
„Proti místní příslušnosti samozřejmě je léta obrovský lobbing ze strany těch velkých exekutorských úřadů. Jejich ekonomický úspěch stojí a padá s tím, že mohou získávat pohledávky po celé České republice. Pro ně by to byla velká rána, kdyby byla teritorialita zavedená, a tomu odpovídá samozřejmě jejich snaha nedopustit to,“ domnívá se Moláček.
Minimálně jedné exekuci čelí 820 tisíc lidí, tedy téměř každý desátý Čech. Po započtení rodinných členů se pak exekuce dotýkají až dvou milionů lidí.
„Tak se setkáváme s dalšími a dalšími excesy, se kterými někteří exekutoři a věřitelé jsou schopni přijít. Dalece to přesahuje naši představivost před několika lety, co jsme si my uměli představit,“ dodává Hůle.
