Byla dřív slepice, nebo klec? Pro desítky tisíc slepic nic jiného v životě není, upozorňuje Petr Dobrý

Nahrávám video

V Poslanecké sněmovně leží návrh, který by mohl vést k zákazu klecových chovů slepic. I bez něj ale některé obchodní řetězce již loni – když se o tématu po odvysílání záběrů z klecových chovů v pořadu 168 hodin začalo diskutovat – avizovaly, že vejce z klecových chovů postupně přestanou prodávat. I přes argumenty drůbežářů, kteří klecové chovy hájí, existuje několik iniciativ namířených proti nim. Projekt Slepice v nouzi se snaží inspirovat k vykupování slepic z velkochovů, které by jinak čekala jatka. Podle koordinátora projektu Petra Dobrého potká takový osud desítky tisíc ptáků. Rozhovor s ním v Událostech, komentářích vedla Marcela Augustová.

Je načase, aby se každý z nás začal dívat na první číslo na vajíčkách a začal přemýšlet, jaká vejce si kupuje?

Určitě. Většinu lidí přece zajímá, jak kvalitní potraviny jí. Na druhou stranu to není jenom o číslech. Je také potřeba vidět, co za těmi čísly je a jak každý chov vypadá.

Co za nimi tedy je?

Je zvláštní, že Drůbežářská unie říká, že by se měl rozhodnout zákazník. S tím souhlasíme. Ale aby se zákazník mohl rozhodnout, musí vidět, jak který chov vypadá. Když se podíváte na weby velkochovů, vidíte tam krásné stroje, krásné moderní haly, ale slepice tam vidět nejsou. Přitom slepice jsou pořád ta zvířata, která snáší vajíčka – o ty jde.

Můžete nám přiblížit poměry, ve kterých žijí slepice v klecových velkochovech – když je přepočteme na lidské rozměry?

Jeden dánský obchodní řetězec udělal reklamu, proč nebude prodávat klecová vajíčka. Svým zákazníkům to vysvětlil reklamami na telefonních budkách, kdy řekl: Chcete vědět, proč neprodáváme klecová vajíčka? Vezměte si svých devět kamarádů, vlezte si do telefonní budky a pobuďte tam jeden rok. Tak asi se cítí ta slepice.

Obohacená klec – to zní velmi honosně. Ale asi každý ví, jak je velká slepice, a prostor pro jednu slepici je trochu větší než formát A4. To je klecový chov. A halový chov? Je třeba říct, že není chov jako chov. Jsou chovy lepší a jsou chovy horší.

Může být klecový chov dobrý?

Může být lepší než horší. Halový chov, tam mají slepice alespoň možnost chodit, roztáhnout křídla a přirozeně se popelit. Mají pohyb. Používám přirovnání, že klecový chov je jako vězení, kde vězeň nemůže z cely. Halový chov je, že může na chodbu. Volný chov je, že může od rána do večera běhat na volno a večer se vrátí do vězení.

Nejlepší je samozřejmě domácí chov, kde má slepice co nejpřirozenější podmínky. Zapomíná se, že slepice pochází z kura bankivského, což byl pták, který žil v Asii v lesích. Snesl dvanáct vajíček, na ty zasedl a to bylo celé. Žádných 350 vajíček za rok.

Váš projekt funguje pět let. Jak to bylo na začátku? Prostě jste zvedl telefon, zavolal do velkochovu a řekl, já od vás odkoupím slepice, které by jinak šly na porážku?

Šel jsem do toho nepřipravený a úplně naivně. Všechno to děláme s kolegy po práci jako dobrovolníci. Ve své profesi se věnuji ochraně zvířat a mrzelo mě, že lidi řeší poraněnou poštolku, ale nikdo neřeší miliony ptáků v klecích. Takže jsem udělal web a rozhodl se, že nebudu proti nikomu bojovat.

Proti ničemu nebojuju, jenom upozorňuju na podmínky slepic a snažím se lidem vysvětlit, proč by to tak být nemělo. Říkal jsem si, velkochovy vlastně budou rády, když jim pak zavolám, že nějaké slípky vykoupíme a dáme jim druhou šanci, protože jsou ještě mladé – mají jenom rok.

Co vám řekli?

To bylo zajímavé. Je pravda, že jsem se zřejmě dovolal na vrátnice, ale bylo to obvykle ve stylu: „Vždyť my ty slepice taky prodáváme.“ Já říkám: „To je skvělé, že je neposíláte rovnou na jatka. A prodáte je všechny?“ „Skoro.“ A já říkám: „Kolik vám jich zbude?“ „Tak asi tak 50 tisíc.“ Takže jsem pochopil, že v tom ohromném systému nemá život jedné slepice vůbec žádnou cenu. To mně přišlo špatné.

Řádově kolika jste pomohli?

To se nedá říct. Jsme dobrovolníci, zmobilizujeme se několikrát za rok. Naložíme do dodávky slepičky, které už mají lidé zamluvené, a jedeme na trasy. Ale hlavně upozorňujeme lidi, že si mohou do velkochovů dojet a tam si je koupit. Takže sami jsme zachránili za pět let nějakých deset tisíc slepic. Jinak si myslím, že jsme o řád výš.

Když se teoreticky budu chtít přidat – bydlím na vsi, zahrada je velká dost – tak na co se mám připravit? Když si vybavím z dětství pohled na kurník u příbuzných, tak to moc přitažlivý pohled nebyl.

To bude tím, že jste o hodně mladší než já, protože já si pamatuji z dětství, že slepičky běhaly volně po zahradě a nebylo jich tam tolik. Každá rodina potřebuje tři až čtyři, to na spotřebu vajec stačí. Slepice je pro zahradu požehnání. Pokud je zavřeme do výběhu, tak je samozřejmě trochu smradu a musí se to ukočírovat.

Člověk si nemusí pořídit 50 slepiček. Slepice snese pět vajíček za týden, tak si to člověk může spočítat: Potřebuje kurník, otvírání, zavírání, kvalitní potravu a lásku ke zvířatům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 26 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 43 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...