Byl to velmi náročný rok, ale i plný naděje, zní z FF UK

Nahrávám video

Tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), při které 21. prosince loňského roku přišlo o život čtrnáct lidí, vzbuzuje i s ročním odstupem silné emoce. Karolína Fáberová, doktorandka z katedry psychologie FF UK a hlavní koordinátorka studentského spolku Peerko, který pomáhal zasaženým nejtragičtější obdobné události v historii Česka, zhodnotila v ČT společně s dalším z doktorandů FF UK Tomášem Konečným uplynulých dvanáct měsíců.

Fáberová se mimo jiné stala s Jáchymem Valešem a Markétou Zindulkovou za svou činnost v Peerku, které sdružuje asi čtyřicet studentů psychologie a poskytuje základní psychologickou podporu na FF UK, laureátkou letošní Ceny Jana Palacha.

„Pomáhat určitě pomáhá. Myslím si, že právě studenti psychologie jsou takoví, kteří mají ve své krvi vůli pomáhat. Když se stala v minulosti nějaká tragická událost, studenti vždycky přišli za vedoucím naší katedry a ptali se, co by šlo udělat. A to se stalo i tady,“ vzpomínala v rozhovoru.

Letošní rok byl podle ní náročný, ale zároveň i plný naděje. „A také rok, který mi dal pokoru k oboru, který dělám. Cením si studentů, které teď považuji za své kolegy, protože odvedli neskutečný kus práce.“

Konečný, jenž je doktorandem Ústavu hospodářských a sociálních dějin a zároveň pracovníkem UK Pointu, doplnil, že „stále ještě vidí budovu, která bude v myslích mnoha lidí zřejmě navždy spojena s tragickými událostmi, ale přesto i naději a velké odhodlání mnoha osob, které se zapojily do různých forem pomoci.“

Nahrávám video

Studenti jsou ostražitější a pozornější

Děkanka FF UK Eva Lehečková nedávno uvedla, že lidé jsou po tragédii ostražitější a pozornější, což Fáberová potvrdila. „Více vnímají to, když je někdo zvláštní na chodbě, a nebojí se říct o pomoc... zaběhnou na vrátnici nebo na děkanát a řeknou: ‚Mně se tento člověk nelíbí, pojďte s tím něco udělat.‘ Je velmi důležité si umět říct o pomoc,“ zdůraznila a doplnila, kolik lidí se během uplynulých dvanácti měsíců na Peerko obrátilo: „V tomto semestru už mluvíme o jednotkách, ale celkově jsme napočítali devadesát intervencí za rok.“

Budova FF UK se otevírala postupně. Tragédie podle Fáberové v lidech na fakultě vzedmula sílu získat „svůj druhý domov zpět“. „Akademická obec je takový svět ve světě. Tato událost podle mě v lidech probudila něco, co řeklo: ‚My si to nechceme nechat vzít.‘ Sama za sebe jsem cítila obrovskou náklonnost vůči fakultě.“

S enormní bolestí a ránami, které se možná nikdy nezahojí, se podle ní každý vypořádával odlišně. „Studenti jsou zasažení, ale předávají psychickou podporu, což je jedinečný koncept v celém světě. Myslím si, že Peerko a další podobné aktivity lidí mohou přinést naději a drobnou záplatu na to, co hrozného se tady stalo,“ pokračovala Fáberová.

Konečný se v uplynulém roce angažoval mimo jiné v tom, jak zajistit bezpečnost na fakultách tak, aby zároveň zůstaly ze své podstaty svobodným prostorem. „Kroky, které se podnikají, jsou vždy vedeny snahou nenarušovat běžný chod fakulty a samozřejmě i nepřidělávat další potenciální traumata lidem, pro které může být stále obtížné se do budov vracet. Opatření se primárně zaměřují na preventivní stránku, na nácviky zaměstnanců i studentů, vzniká krizový systém, posiluje se vnitřní komunikace,“ vysvětlil Konečný.

Posilovat je potřeba i odolnost jednotlivců. „Měli bychom se starat o své zdraví, být se svými blízkými. Pokud je to nutné, vyhledat psychologickou pomoc. Dobře spát, dobře jíst. Netlačit tolik na sebe. Dnešní doba je v tomto hodně rychlá, hodně se porovnáváme s ostatními z celého světa díky sociálním sítím. Měli bychom hledat to dobré v sobě a koukat na svět optimisticky,“ dodala Fáberová.

Nahrávám video

Nadační fond zřídil trojici podfondů

Univerzita Karlova otevřela začátkem prosince letošního roku v reakci na střelbu na FF i trojici podfondů. Zaměřují se na podporu psychické odolnosti a podporu studentů, kterým by tragédie v rodině zamezila ve studiu. „V rámci Nadačního fondu UK jsme zřídili Fond odolnosti, Pamětní fond doktorky Lenky Hlávkové a Pamětní fond doktora Jana Dlaska, kteří bohužel na FF UK zahynuli,“ nastínil ředitel Nadačního Fondu UK Tomáš Vokáč.

„Fond odolnosti má pokračovat v tom, co jsme začali se sbírkou – posilovat odolnost studentů, zaměstnanců, ale i celé komunity kolem univerzity. Fond doktorky Hlávkové míří na podporu studentů, kteří zažili nějaké tragické události a znemožňuje jim to plnohodnotné studium. Fond doktora Dlaska podporuje finská a švédská studia,“ shrnul Vokáč.

Nahrávám video

Podpora odolnosti začala podle Vokáče okamžitě po tragédii skrze probační a mediační službu. „I pro nás to byl ozdravný proces. Mohli jsme si prověřit, že věci, které děláme celou řadu let, můžeme nabídnout těm, co je nejvíc potřebují. Univerzita určitě potřebovala tuto podporu a my potřebujeme podporu univerzity, takže věřím, že ozdravný proces se daří a má i viditelné výsledky,“ doplnila krizová interventka a vedoucí střediska Probační a mediační služby Praha Jana Mottlová.

Nahrávám video

Proti pocitu bezmoci podle ní pomáhá soudržnost. „To, že se člověk může na někoho obrátit a že ví, že bude vyslyšen. To, co pomáhá v odolnosti, je trénink. Je to o tom, abychom si zkoušeli situace, které pro nás nejsou příjemné. My poskytujeme workshopy pro zaměstnance UK, kde trénují deeskalaci konfliktu. Věřím, že se odolnost natrénovat i posílit dá... nikdy nebudeme připraveni, ale můžeme být silnější a zkušenější,“ konstatovala Mottlová.

Po tragédii se v Česku vzedmula i obrovská vlna solidarity. Lidé poslali ve sbírce na pomoc zasaženým 88 milionů korun. „V současné době je rozděleno 60 milionů. 51 milionů směřovalo k pozůstalým, 34 milionů ke zraněným a tři miliony byly věnovány na psychosociální pomoc,“ vysvětlil Vokáč.

Nahrávám video

Peníze se ale rozdělují i nadále. „Na začátku jsme si řekli, že pomoc rozdělíme do tří fází, a ukazuje se to jako správný krok, protože z hlediska pozůstalých je ta finanční pomoc potřeba až teď, v okamžiku, když nemůžete docházet do zaměstnání. V tomto období Nadační fond UK skrze finanční dary může pomoct,“ dodal ředitel Nadačního Fondu UK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
08:49Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 48 mminutami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
19:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
14:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 3 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
16:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 3 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
15:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...