Zástupci České lékařské společnosti J. E. Purkyně upozornili, že proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Odborníci proto doporučují, aby se aktivně pracovalo na proočkovanosti a prevenci. Koaliční SPD žádá po ministerstvu zdravotnictví změny v očkovací strategii. Zásadní úpravy hlavních cílů strategie ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dlouhodobě odmítá. Nebude ale státem placená kampaň za padesát až osmdesát milionů korun, se kterou strategie počítala.
„Předsednictvo ČLS JEP se důrazně ohrazuje proti výrokům, které zpochybňují význam očkování a jeho přínos pro ochranu veřejného zdraví. Očkování je jedním z nejúčinnějších a nejlépe vědecky ověřených nástrojů prevence, které chrání jednotlivce a celou populaci a snižuje zátěž zdravotního systému,“ stojí v prohlášení.
Systém očkování byl a je podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka ohrožen zejména u dospělých, protože máme nejnižší proočkovanost v Evropě, která navíc nestoupá. „Strategie má jeden z hlavních cílů, jak zvýšit proočkovanost, což úzce souvisí se zvyšováním zdravotní gramotnosti a také dostupnosti očkování včetně úhrad za očkování,“ vysvětlil.
Například proočkovanost seniorů proti pneumokokům je podle Chlíbka v tuzemsku 27 procent, zatímco v Anglii je 72 procent, u klíšťové encefalitidy je to v Česku kolem čtyřiceti procent, Rakousko má osmdesát procent a Německo sedmdesát procent. „Jestliže máme proočkovanost proti chřipce sedm procent, senioři 25 procent, tak Evropa má více než sedmdesát procent,“ upozornil Chlíbek.
Vyjádřil se také ke kampaním na podporu očkování. „Víme, že praktici chtějí očkovat své pacienty, nabízejí jim to, ale pacient často o to nejeví vůbec zájem a možná i proto, že nemá dostatek informací. Nemá pozitivní, ale klidně i negativní informace o rizicích očkování, a to je smyslem vzdělávání,“ doplnil předseda České vakcinologické společnosti.
V Česku se lidé povinně očkují proti devíti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo záškrt. Další očkování podstupují dobrovolně, buď si je platí sami, nebo je hradí zdravotní pojišťovny. Dětem platí například ochranu proti rotavirům, lidskému papilomaviru (HPV) nebo meningokoku, všem dospělým vakcíny na covid-19, starším 50 let očkování proti klíšťové encefalitidě a lidem nad 65 let proti chřipce.
Strategie s žádnými novými povinnými vakcínami nepočítá. Chce očkování propagovat, aby se zvýšil podíl lidí, kteří se nechávají očkovat dobrovolnými vakcínami. Socioekonomické dopady nízkého podílu očkovaných dokument vyčísluje na desítky miliard korun ročně. Jen chřipka podle strategie každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí, což znamená ztrátu téměř dvě miliardy korun.
