Zástupci České lékařské společnosti J. E. Purkyně upozornili, že proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Odborníci proto doporučují, aby se aktivně pracovalo na proočkovanosti a prevenci. Koaliční SPD žádá po ministerstvu zdravotnictví změny v očkovací strategii. Zásadní úpravy hlavních cílů strategie ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dlouhodobě odmítá. Nebude ale státem placená kampaň za padesát až osmdesát milionů korun, se kterou strategie počítala.
„Předsednictvo ČLS JEP se důrazně ohrazuje proti výrokům, které zpochybňují význam očkování a jeho přínos pro ochranu veřejného zdraví. Očkování je jedním z nejúčinnějších a nejlépe vědecky ověřených nástrojů prevence, které chrání jednotlivce a celou populaci a snižuje zátěž zdravotního systému,“ stojí v prohlášení.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka je odborný konsensus kolem očkování zhruba 99 ku jedné. „Pokud vyvažuji tvrdá data něčím spekulativním, tak ten prostor nemůže být padesát na padesát,“ zdůraznil.
Systém očkování byl a je podle Chlíbka ohrožen zejména u dospělých, protože máme nejnižší proočkovanost v Evropě, která navíc nestoupá. „Strategie má jeden z hlavních cílů, jak zvýšit proočkovanost, což úzce souvisí se zvyšováním zdravotní gramotnosti a také dostupnosti očkování včetně úhrad za očkování,“ vysvětlil.
Nízká proočkovanost
Například proočkovanost seniorů proti pneumokokům je podle Chlíbka v tuzemsku 27 procent, zatímco v Anglii je 72 procent, u klíšťové encefalitidy je to v Česku kolem čtyřiceti procent, Rakousko má osmdesát procent a Německo sedmdesát procent. „Jestliže máme proočkovanost proti chřipce sedm procent, senioři 25 procent, tak Evropa má více než sedmdesát procent,“ upozornil Chlíbek.
Lékaři také připomněli, že očkováno proti chřipce je každoročně jen asi dvacet procent zdravotníků. „Zdravotníci sami na sebe příliš nemyslí, svoje zdraví zanedbávají,“ sdělil Chlíbek, jaké jsou důvody nízkého zájmu. Podle něj je třeba, aby si uvědomili, že jako nakažení mohou být nebezpeční pro své pacienty.
Chlíbek se také vyjádřil ke kampaním na podporu očkování. „Víme, že praktici chtějí očkovat své pacienty, nabízejí jim to, ale pacient často o to nejeví vůbec zájem a možná i proto, že nemá dostatek informací. Nemá pozitivní, ale klidně i negativní informace o rizicích očkování, a to je smyslem vzdělávání,“ doplnil předseda České vakcinologické společnosti.
Přínos očkování je dle odborníků nesporný
Podle zástupců odborných společností je v lékařské komunitě na prospěšnosti očkování shoda. „Všichni vědí, když někdo zbytečně umře na chorobu, která je preventabilní, že se někde stala chyba,“ řekl předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.
Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Aleny Šebkové by se k očkování neměli vyjadřovat politici, ale odborníci, kteří se jím zabývají. „To, že máme titul MUDr., neznamená, že rozumíme všem oblastem medicíny,“ poznamenala.
V Česku se lidé povinně očkují proti devíti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo záškrt. Další očkování podstupují dobrovolně, buď si je platí sami, nebo je hradí zdravotní pojišťovny. Dětem platí například ochranu proti rotavirům, lidskému papilomaviru (HPV) nebo meningokoku, všem dospělým vakcíny na covid-19, starším 50 let očkování proti klíšťové encefalitidě a lidem nad 65 let proti chřipce.
Strategie s žádnými novými povinnými vakcínami nepočítá. Chce očkování propagovat, aby se zvýšil podíl lidí, kteří se nechávají očkovat dobrovolnými vakcínami. Socioekonomické dopady nízkého podílu očkovaných dokument vyčísluje na desítky miliard korun ročně. Jen chřipka podle strategie každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí, což znamená ztrátu téměř dvě miliardy korun.
