Brdy 2016: Letovisko mezi ruinami a zbytky munice

Strašice/Jince - Svatého Mořice Brd chce ze Strašic udělat jejich starosta Jiří Hahner. Nové možnosti pro rozvoj cestovního ruchu má vsi na Rokycansku otevřít zrušení vojenského újezdu Brdy. Zdaleka ne všechny obce v okolí dosavadního armádního prostoru ale hledí do budoucnosti bez armády tak optimisticky. Někteří starostové a místní si život bez vojáků nedokáží představit.

Strašice mají oproti dalším obcím v těsném sousedství brdského újezdu náskok. S odchodem vojáků ze vsi a správou majetku opuštěného armádou se museli vypořádat už před deseti lety. V roce 2004 totiž vesnici opustila vojenská posádka a vedení obce se muselo postarat
o chátrající kasárny. „Měli jsme tehdy obrovské obavy, protože vojáci znamenali značnou kupní sílu a byla to výrazná sociální skupina, která udržovala společenský život v naší obci,“ popsal portálu ČT24 Hahner.

Restart po odchodu vojáků nebyl lehký. Ve Strašicích ubylo restaurací, nakonec se ale život novým podmínkám přizpůsobil. Vesnice začala lákat nové obyvatele i ze vzdálených míst Česka. „Je tu krásná příroda, čerstvý vzduch,“ pochvaluje si pár, který se do Strašic přistěhoval ze severu Čech.

Místo vojáků investoři

Najít využití se podařilo i pro 80 % areálu bývalých kasáren. V nově opravených budovách sídlí Muzeum středních Brd nebo knihovna. Místo pro podnikání tady našlo několik soukromých firem a působí tu také výzkumné pracoviště zaměřené na solární elektrárny. I jejich zaměstnanci pomáhají zvedat kupní sílu v obci.

Jediné, co se vedení Strašic zatím beze zbytku nedaří, je sehnat investory pro část někdejších kasáren vyčleněnou územním plánem k bydlení. Zejména staré ubikace mužstva z konce 20. let 20. století bez užitku chátrají. Vchody zarůstají travou, rozbitými okny je zevnitř cítit pach plísně a zatuchlina. Někde už opadala i omítka, jinde jsou na stěnách ještě vidět zbytky staré výmalby, třeba červený váleček s květinovými motivy na bílém podkladu nebo vojensky konformnější modrý olejový nátěr.

I tady se ale ruku v ruce s oživením tuzemské ekonomiky začíná karta pomalu obracet. „V současné době se tady objevují zájemci o přestavbu bývalých ubikací na bytové domy. Dva objekty jsme už prodali soukromým investorům, kteří mají stavební povolení k přestavbě. V současné době jednáme s dalším investorem a během letošního roku by se měl uskutečnit prodej zbytku objektů,“ přiblížil aktuální stav Hahner.

Good Bye Army

V definitivním odchodu vojáků z újezdu a jeho přeměně na CHKO teď vidí Strašičtí novou příležitost. Zaplnit turisty by se mohla například ubytovna, kterou obec vybudovala jak jinak než ve staré kasárenské ubikaci. Už v příštím roce by podle starosty mohlo být v někdejším újezdu hotové značení základních turistických stezek a cyklotras. Pak by se mohlo začít se stavbou záchytných parkovišť, sportovišť a další turistické infrastruktury.

„Naším záměrem je vybudovat z této podhorské vesnice, která má 2,5 tisíce obyvatel, kulturně-sportovní centrum. Chtěli bychom, aby se k nám turisté rádi vraceli,“ plánuje starosta a věří, že Strašice budou do budoucna z cestovního ruchu těžit.

Bez armády ani ránu

Zdaleka ne tak idylicky hodnotí rušení újezdu lidé z Jinců. Život bez vojáků je pro městys na severovýchodě brdských lesů jen stěží představitelný. „Organizujeme spoustu akcí a velmi úzce spolupracujeme s armádou. Nedávno jsme měli Jinecké slavnosti a vojáci se tam prezentovali s technikou, se zbraněmi, pomáhali nám s přípravou celé akce,“ uvedl starosta Jinců Josef Hála.

Propojenou s kasárnami má obec také základní infrastrukturu, včetně čističky odpadních vod, kanalizace a vodovodu. Náklady na jejich provoz by bez pomoci armády obec stěží unesla. „Zdražila by nám možná o 100 % voda,“ obává se Hála.

Rušení újezdu se nicméně Jinců dotkne méně než jiných obcí v okolí. 800hlavá posádka ve zdejších kasárnách totiž zatím zůstane. Dál využívat armáda bude také dělostřelecké cvičiště o výměře 560 hektarů, tedy asi 750 fotbalových hřišť. Do tohoto areálu se turisté ani po zrušení újezdu nepodívají. Jak dlouho ovšem zůstane tento status quo zachován, není jasné. Na otázku portálu ČT24, zda lze očekávat, že budou vojáci v Jincích i za deset let, nedokázalo ministerstvo obrany odpovědět.

„Kvůli vojákům jsme navyšovali kapacitu mateřské školky, aby k nám mohli vozit své děti. Máme i kapacitu školy, jsou na to připravené obchody, prostě vše, co je k řádnému životu potřeba,“ říká starosta Jinců Josef Hála.

Vojáci nedají vše

Ani další místa v Brdech armáda s úderem Nového roku 2016 neopustí. Ještě další dva roky bude na území nově vyhlášené chráněné krajinné oblasti probíhat pyrotechnická očista.
V prvním roce fungování CHKO bude veřejnosti přístupná sotva polovina prostoru. Navíc kromě kasáren v Jincích si chce armáda ponechat i další nemovitosti, například lovecký zámeček Tři trubky nedaleko Strašic nebo někdejší kasárny sovětské armády u Míšova na jihovýchodě Brd. Tři trubky hodlá armáda dál využívat jako vojenské rekreační a konferenční středisko, zda se podaří najít využití i pro polorozpadlé kasárny, není jisté.

„Část prostoru bývalých kasáren Míšov je pronajata Nadaci Železná opona, která zde provozuje expozici Atom muzeum. O dalším využití areálu dosud není rozhodnuto. V případě zájmu státní správy zde může vzniknout například cvičiště složek integrovaného záchranného systému nebo může být tento areál nabídnut jako nepotřebný nemovitý majetek k odprodeji podle platné legislativy,“ sdělil portálu ČT24 Petr Sýkora z ministerstva obrany.

Míšov žije se starými ruinami za zády už roky, a že to tak bude zřejmě i do budoucna, místním nijak zvlášť nevadí. „My tam stejně nemůžeme, je to pořád ohrazené. Je to v podstatě stejné jako v minulosti,“ říká starosta Míšova Pavel Hrubý. Areál je pro Míšovské tabu dlouhá desetiletí. Ani dokud byl v 80. letech 20. století ještě plně využívaný, nebyl pro dění v nedaleké obci nijak zásadní. „Byla to ruská kasárna a měla specifický režim. Řadoví vojáci se ven vůbec nedostali a lampasáci s manželkami jezdili nakupovat do Karlových Varů, do Plzně do Tuzexu a v naší obci se stejně nepohybovali,“ vzpomíná Hrubý a dodává: „Když odešli, tak ustal pohyb náklaďáků do kasáren, ale zásadní vliv na život v obci to nemělo.“

Změnu si starosta neslibuje ani od vzniku chráněné krajinné oblasti. Turisté, kteří měli o vesnici zájem, si už podle něj cestu do ní našli a další Hrubý lákat nechce. V lesích, které připadnou Míšovu po zrušení újezdu, bude dál hospodařit státní podnik Vojenské lesy a statky. Život v obci a okolí si dál poplyne svým poklidným způsobem. Žádné megalomanské projekty, žádné atrakce, žádné velké plány. Přístup na hony vzdálený tomu strašickému. V Brdech jednoduše platí: co vesnice, to unikát. I to je možná dobrá pozvánka pro turisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ERÚ od ledna upraví tarify na vysokém a velmi vysokém napětí, chce uvolnit sítě

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 6 mminutami

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
před 39 mminutami

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 48 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 3 hhodinami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 4 hhodinami
Načítání...