Bratr musel poslouchat proces a napsat o něm úkol, vzpomíná syn muže popraveného spolu se Slánským

Nahrávám video

Před sedmdesáti lety komunisté popravili Rudolfa Slánského a dalších deset lidí. Vnitrostranická čistka na popud Moskvy byla další z řady politických procesů v totalitním Československu 50. let 20. století. Ziscenované soudní řízení mělo utužit disciplínu předních stranických kádrů nastolením atmosféry strachu. V rámci procesu se Slánským přišel o otce i tehdy pětiletý Karel Šling. V Událostech, komentářích vzpomínal, jak jeho bratr musel v rádiu proces poslouchat a napsat o něm úkol.

Brzy po převzetí moci komunisty v únoru 1948 začaly první politické procesy, zprvu proti ideovým odpůrcům, jako byli generál Heliodor Píka nebo politička Milada Horáková. Nejen jim přitom soudy ve zmanipulovaných řízeních vyměřily tresty smrti.

Později se ale „revoluční spravedlnost“ obrátila i proti některým příslušníkům elity československého komunistického režimu. Mezi nimi byl i bývalý generální tajemník KSČ Rudolf Slánský, který byl spolu s dalšími deseti odsouzenými popraven 3. prosince 1952.

Ve zinscenovaném procesu, který měl výrazný antisemitský podtext, padly mimo jedenácti trestů smrti také tři doživotní tresty. Soud se Slánským byl součástí série politických čistek, jejichž prostřednictvím se Moskva snažila utužit disciplínu ve vedení ostatních komunistických států.

„Velkou a důležitou –⁠ dá se říci rozhodující roli –⁠ při tvorbě procesu se Slánským měla sovětská strana, sovětští poradci a přímo Josif Vissarionovič Stalin,“ uvedl v Událostech, komentářích Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Generální tajemník československých komunistů Klement Gotwald chtěl původně Slánského bránit. Myslel si, že bude stačit odvolat ho z funkcí a odsunout do ústraní. Sovětští poradci na Gotwalda ale naléhali. Hrozili, že kdyby Slánský uprchl na Západ, byl by za to zodpovědný.

Proces s organizátory a členy „protistátního spikleneckého centra“ začal před Státním soudem pouhé dva týdny před vykonáním popravy. Podle žaloby, kterou zastupoval nechvalně proslulý prokurátor Josef Urválek, usilovali spiklenci o vytržení Československa ze spojenectví se Sovětským svazem a ve spojení s „exponenty světového imperialismu a sionismu“ sabotovali politiku socialistické výstavby. Obžaloba měla silný antisemitský podtext, což souviselo s aktuálním vývojem situace na Blízkém východě, v němž Moskva zaujala proarabskou pozici.

Líčení probíhalo přesně podle předem připraveného scénáře, takže po pouhých sedmi dnech padl rozsudek. Jedenáct obžalovaných si vyslechlo verdikt nejvyšší –⁠ trest smrti. Zbylí tři obžalovaní byli odsouzeni „jen“ k doživotnímu pobytu ve věznici. Slánský, jehož popel byl později rozprášen na neznámých místech ve středních Čechách, se dočkal právní a občanské rehabilitace až v roce 1963. Ještě dalších pět let trvalo, než bylo jeho jméno očištěno i v rámci stranických rehabilitací.

Mezi popravenými byl i Otto Šling

Jedním z protiprávně odsouzených a popravených byl také Otto Šling, krajský tajemník komunistické strany v Brně. „Šling doplatil na politickou situaci, která nastala po únoru 1948, kdy komunistické centrum do značné míry ztratilo kontrolu nad některými regionálními tajemníky,“ popisuje historik Bárta, podle kterého si Šling svým ambiciózním a bezskrupulózním chováním vytvořil řadu nepřátel.

„Otec byl přesvědčený komunista. Nezapomeňte, že byl syn továrníka a v osmnácti letech vstoupil do komunistické strany. Byl přesvědčený, že vybuduje nový svět,“ říká o svém otci Karel Šling. „Pamatuji si na den, kdy nás zatkli. Bylo mi pět a půl. Šel jsem normálně spát a najednou se rozsvítilo světlo v pokoji, byli tam estébáci v kožených pláštích,“ vzpomíná.

Karel Šling tehdy nechápal, co se děje. Před tím, než proces začal, ho komunisté i s jeho bratrem odvezli do dětského domova. „Ředitel domova donutil bratra poslouchat proces o tom, jak se otec přiznává k tomu, co neudělal, a musel o tom napsat domácí úkol,“ popisuje život ve výchovném zařízení. Po popravě Otto Šlinga se z bratrů staly „bílé vrány“. Ostatní děti je měly za zrádce a šikanovaly je.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 1 mminutou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...