Premiér Andrej Babiš (ANO) do svěřenského fondu RSVP Trust vloží výhradně holding Agrofert, nikoli svou investiční a holdingovou společnost SynBiol, řekl Deníku. Vyřešením střetu zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu podmiňoval prezident Petr Pavel jmenování Babiše premiérem.
„Týká se to jen Agrofertu. Zdravotnické věci spadající pod SynBiol v rámci Hartenbergu fungují tak, že když si klient, občan České republiky, vybere reprodukční kliniku z této skupiny, tak ta automaticky dostává odpovídající částku ze zdravotního pojištění,“ uvedl Babiš pro Deník.
Babišovy investice spravuje fond Hartenberg. Přes firmu SynBiol drží Babiš v investiční skupině Hartenberg Holding podíl 87,75 procenta, dalších 9,75 procenta vlastní Jozef Janov a zbývající podíl náleží šéfovi akvizic Agrofertu Liboru Němečkovi. Hartenberg investuje také do reprodukčních klinik, nemovitostí, potravinářství a oděvních značek, ovládá síť květinářství Flamengo či e-shopy Ovečkárna.cz a Sportobchod.cz. Do SynBiolu patří také developerská společnost Imoba, která vlastní například areál Čapí hnízdo.
Babiš počátkem prosince uvedl, že s Agrofertem, který sdružuje zhruba dvě stovky firem v Česku i zahraničí, nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
Fond založila poradenská společnost Roklen s právní podporou právní kanceláře DBK. Ta o tom před Vánoci informovala ČTK a Babiš následně sdělil, že tak učiní do termínu, který mu stanovuje zákon, tedy do 30 dnů od svého jmenování premiérem. Termín vychází na 8. ledna.
Pozice Agrofertu na trhu
Agrofertu patří třeba chemičky Deza, Fatra, Lovochemie a Precheza nebo potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík či Penam. Zaměstnává 29 tisíc lidí, z toho v Česku zhruba 18 tisíc. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku.
Zisk holdingu loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun.
