Ministr Petr Kulhánek (STAN) představil výsledky auditu legislativní části digitalizace stavebního řízení. Podle výsledků šetření došlo k pochybením jako časová tíseň, absence projektového řízení, nedostatek personálních kapacit a problematické zakázkové procesy. Odpovědnost nese prý bývalé vedení ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v čele s exministrem Ivanem Bartošem (Piráti). Ten v ČT24 sdělil, že v danou chvíli nebyla chybou projekt digitalizace spustit.
„Výsledkem (auditu) je 32 klíčových zjištění, která nám pomohou lépe nastavit projektové řízení, personální zajištění nebo zakázkové aspekty projektu digitalizace stavebního řízení. Už před vyhotovením auditu jsme podnikli řadu kroků, aby nové řešení lépe odpovídalo potřebám různých skupin uživatelů. Pravidelně se k tomu scházíme se zástupci větších i menších stavebních úřadů, samospráv a profesních organizací,“ řekl Kulhánek.
Mezi základní problémy nezdařené digitalizace ministr zařadil nedostatečně vymezené standardy řízení, personální neobsazení klíčových pozic, zakázkové potíže nebo absenci kolaudace celého systému ještě před spuštěním.
Předchozí vedení MMR v čele s ministrem Bartošem tak podle Kulhánka manažersky zásadně pochybilo tím, že akceptovalo časovou tíseň, do které se digitalizace dostala, a neodsunulo spuštění systému na později. Ministerstvo podle Kulhánka také nedostatečně komunikovalo s klíčovými partnery.
Možnou trestněprávní odpovědnost bude řešit policie
Z auditu vyplynulo, že by Česko mohlo v nejhorším možném případě kvůli špatně fungující digitalizaci přijít na základě sankcí z EU až o 13,7 miliardy korun z Národního plánu obnovy, ze kterého je financována, ministerstvo ale soudí, že se tak nestane.
Finální verze auditu právní části řízení je podle Kulhánka nyní připravena pro policii, která s ní bude moci pracovat při vlastním prověřování. Odpovědnost zaměstnanců MMR za současný stav digitalizace bude v pracovněprávní rovině vyvozena v dalších týdnech a možnou trestněprávní odpovědnost bude řešit policie.
„Zásadní manažerská pochybení jsou, myslím, jednoznačná. Co se týče role jednotlivých pracovníků, tak ty státní tajemnice v následujících jednotkách týdnů budou probírat v rámci klíčových zjištění auditu. Bude záležet, jestli tu ti lidé dosud pracují, nebo ne. Nějaké vyvození odpovědnosti nyní nebudu předjímat,“ řekl Kulhánek. Technickou část auditu ministerstvo představí v červnu.
Bartoš: Termín byl zásadní
Bartoš se ve vysílání ČT24 ohradil proti zmíněné akceptaci časové tísně, v níž se projekt spouštěl. „Termín byl zásadní, abychom ochránili pilíř pro zrychlení stavebního řízení a neohrozili miliardy z Evropské unie,” tvrdí. Pochybení ve věci personálního zabezpečení projektu přiznal, jeho spuštění ve třetím čtvrtletí loňského roku ale za pochybení nepovažuje.
„Člověk vždycky vychází z věcí, které má na ministerstvu od svých odborníků na evropské dotace,“ prohlásil. O tom, že se projekt spouští bez kolaudace, prý nevěděl, protože „ministr není projektový manažer“. Jakmile to ale zjistil, kolaudaci zadal. Ani on si nemyslí, že by Česko přišlo o peníze z Národního plánu obnovy.
Bartoš si myslí, že jediné relevantní závěry budou od policie, na kterou se Piráti ve středu obrátili kvůli údajné nabídce od zástupce advokátní kanceláře Portos, která se na auditu podílí. Strana tvrdí, že jí nabídl vstřícnost k pirátským připomínkám či nahlédnutí do konečné verze auditu výměnou za to, že Piráti nebudou kancelář kritizovat. Portos odmítl, že by mohl ovlivnit auditní zprávu výměnou za cokoliv. Tvrzení Pirátů firma označila za pomluvu a bude se proti ní bránit.
„Pokud jsme takovou nabídku dostali my, je namístě se ptát, kdo další mohl obsah ovlivňovat. Podobným handlováním se z údajně nezávislého auditu stává nedůvěryhodný cár papíru,“ sdělil Bartoš. Člen rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) ve vysílání ČT24 prohlásil, že jeho strana možnost ovlivnit audit „samozřejmě“ nedostala.
Havránek by prý čekal, že Bartoš přijme zodpovědnost. „Pokud máte nějakého koaličního partnera, musíte mu důvěřovat. Bartoš se postavil za to, že systém bude fungovat,“ uvedl. Situaci stále považuje za jednu z největších chyb vlády.
Dostálová: Výsledky auditu nejsou překvapením
Bartoš současně uvedl, že zveřejněný audit vynechal nejen období bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO), ale chybí v něm i analýza kroků vlády od té doby. Podle Dostálové nejsou výsledky auditu překvapením. „Za mého vedení byl na MMR vytvořen tým, který měl digitalizaci na starost a fungoval. Bývalý ministr Bartoš vše zrušil a rozhodl se, že to udělá sám a lépe. Nepovedlo se. Výsledky legislativního auditu pro mě nejsou překvapení. Zodpovědnost prostě nese on,“ uvedla současná europoslankyně.
Podobně hovořila ve vysílání ČT24 i členka výboru pro evropské záležitosti Marie Pošarová (SPD), podle níž Bartoš „mlžil“ ohledně „závažných nedostatků“. „My jsme celou dobu žádali o odsunutí (spuštění digitalizace),“ dodala.
Pracovní verze právního auditu podle MMR například potvrdila, že resort na začátku projektu nezaměstnal dostatek lidí, kteří by na projektu pracovali. A to ještě když úřad vedla Dostálová. Kvůli novelizaci stavebního zákona byl dle auditu systém zpracován ve spěchu. „Já jsem tu pracovní verzi auditu viděl a nenašel jsem tam jedinou zmínku o tom, že by vinu nesla Klára Dostálová,“ tvrdí místopředseda hnutí ANO Robert Králíček.
Tato právní část auditu podle MMR přinesla 35 zjištění. Při zpracování některých z nich ale auditor podle resortu nezohlednil některé dokumenty, které mu ministerstvo poskytlo. K pracovní verzi auditu měl úřad 43 připomínek, ze kterých tvůrci zprávy 39 částečně nebo zcela akceptovali.
Stavebníci a úředníci mají problémy s novým on-line systémem od jeho spuštění 1. července, přičemž úřady stále nedohnaly skluz, který kvůli tomu nabraly ve stavebních řízeních. Konkrétní škody, které špatně fungující systémy mohly způsobit, známy nejsou. Kompletní a otestovaný nový systém digitalizace má být hotový do roku 2028. Do té doby mohou stavební úřady souběžně využívat původní lokální systémy a nové digitální systémy.
Loni na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán z čela MMR Bartoš, což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice. Vláda po Bartošově odvolání rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsala na něj novou zakázku. Kompletní a otestovaný nový systém digitalizace stavebního řízení by měl být hotový do roku 2028. Do té doby bude platit přechodné období, ve kterém budou stavební úřady moci souběžně využívat původní lokální systémy a nové digitální systémy stavebního řízení.
