V dokumentech uložených ve Vojenském ústředním archivu se objevila nová fakta o životě a smrti Julia Fučíka. Je mezi nimi i dosud nepublikovaná žádost o milost, kterou jeho rodiče poslali soudu v Berlíně. Autor Reportáže psané na oprátce, popravený za odboj nacisty, se po únoru 1948 stal ikonou komunistické ideologie.
„Jako rodiče k smrti odsouzeného prosíme tímto způsobem o milost,“ píše se v třístránkové žádosti podepsané otcem Julia Fučíka Karlem. Žádost má datum 9. září 1943. Den poté, co byl komunistický novinář za účast v protinacistickém odboji oběšen.
„Je to zcela nová věc, která byla k dispozici prakticky každému návštěvníkovi konkrétního archivu,“ upozorňuje historik Jan B. Uhlíř.
Gestapo zatklo Julia Fučíka 24. dubna 1942 vlastně náhodou v tehdejší Chitussiho ulici na pražské Jezerce. Komunistický funkcionář se v ilegalitě vydával za profesora Horáka. Ve věznici na Pankráci na motáky napsal své nejznámější dílo.
Komunisté vytvořili z Fučíkova života a smrti kult. Teprve v roce 1995 necenzurované vydání Reportáže psané na oprátce potvrdilo, že Fučík na gestapu vypovídal, ale neudával.
Desítky stran Fučíkových výslechových protokolů, které Rudá armáda našla v Berlíně a v nichž je i marná žádost rodičů o milost pro syna, předal sovětský vůdce Nikita Chruščov Praze v roce 1954. Teprve teď je ale historik Jan B. Uhlíř chce porovnat s nejznámějším Fučíkovým textem. „Abychom mohli na konci té komparace konstatovat, že Fučík řekl toto a toto, toto napsal do Reportáže, tady se snažil vylepšit svůj obraz, tady byl naopak zcela upřímný,“ říká Uhlíř.
Komunisty zidealizovaný a zdeformovaný obraz Julia Fučíka by tak měl dostat o něco přesnější obrysy.
