Analýza výsledků: Zemana volili nezaměstnaní, Drahoše zase vysokoškoláci

V sobotu skončilo první kolo historicky druhých přímých voleb prezidenta České republiky. Co rozhodlo o tom, že do druhého kola nakonec postoupili Miloš Zeman a Jiří Drahoš? Současný prezident bodoval u starších voličů a nezaměstnaných, bývalý předseda Akademie věd pak zejména u vysokoškoláků. Fischera vynesla k třetímu místu podpora žen a bývalý premiér Topolánek propadl u starších voličů.

Volby prezidenta republiky se konaly ve více než šesti tisících obcí po celé České republice. Právě výsledky pro jednotlivé obce jsou bohatým zdrojem informací, díky kterým je možné odhalit, jací voliči podpořili které kandidáty.

Pokud totiž napříč obcemi srovnáme například míru vzdělanosti se ziskem kandidáta a zjistíme, že čím více vysokoškolsky vzdělaných v obci bylo, tím větší tam měl daný kandidát podporu, můžeme odhalit, že tento kandidát se opíral právě o hlasy vysokoškoláků. Podobně je možné analýzu provést i pro podíl žen, nezaměstnaných nebo třeba důchodců napříč obcemi.

Zeman se opírá o starší voliče a malé obce

Analýza pro všechny obce v České republice ukazuje, že současného prezidenta Miloše Zemana podpořili zejména starší voliči. Čím vyšší byl průměrný věk v obci, tím více hlasů tam získal i úřadující prezident. To ukazuje i následující graf, kde jsou v bodech zakresleny všechny české obce a černá přerušovaná linka ukazuje vztah mezi průměrným věkem a ziskem Zemana.

Voličský elektorát Miloše Zemana
Zdroj: ČT24

Podobně úspěšný byl Zeman i mezi nezaměstnanými – čím vyšší míra nezaměstnanosti v obci, tím více hlasů v ní současná hlava státu získala. Konkrétně to dokládají následující čísla: zatímco v obcích s menší než dvouprocentní nezaměstnaností obdržel Zeman průměrně jen 38,8 % hlasů, v obcích s více než osmi procenty nezaměstnaných získal průměrně již 53,0 % hlasů všech oprávněných voličů. Současný prezident byl navíc úspěšný zejména v menších obcích do tisíce obyvatel.

Voličský elektorát Miloše Zemana
Zdroj: ČT24

Drahoš našel podporu mezi vysokoškoláky

Vyzyvatelem Miloše Zemana ve druhém kole bude Jiří Drahoš. Ten získal vysokou podporu zejména mezi vysokoškolsky vzdělanými voliči. Analýza výsledků v následujícím grafu ukazuje, že čím více vysokoškoláků v obci žije, tím větší podporu voličů bývalý předseda Akademie věd získal. Konkrétně tento trend znázorňuje černá přerušovaná přímka.

Voličský elektorát Jiřího Drahoše
Zdroj: ČT24

U nezaměstnaných Drahoš bodoval méně než u pracujících. Zatímco v obcích s nižší než dvouprocentní nezaměstnaností obdržel průměrně 26,3 % všech hlasů, v obcích s vyšší než osmiprocentní nezaměstnaností měl naopak průměrně jen 19,7 % hlasů. Zvýšený počet hlasů získával Drahoš zejména ve větších obcích.

Fischera podpořily ženy, mladí a vysokoškoláci

Bývalý velvyslanec Pavel Fischer se oproti předpokladům umístil na třetím místě. Jací voliči stáli za jeho úspěchem? Z celé devítky kandidátů měl Fischer nejvyšší podporu mezi ženami – čím větší je procento žen v obci, tím více hlasů tam Fischer získal. Dále byl Fischer úspěšný mezi mladými a vysokoškolsky vzdělanými obyvateli.

Celkově bodoval zejména v obcích s větším počtem obyvatel a nižší mírou nezaměstnanosti. Řada trendů tedy odpovídá tomu, že voliči Pavla Fischera byli velmi podobní těm, kteří se nakonec přiklonili k Jiřímu Drahošovi.

Horáček byl nejméně úspěšný v malých obcích

Michal Horáček byl některými předvolebními průzkumy pasován do role možného vyzyvatele Miloše Zemana ve druhém kole, nakonec ale skončil až na čtvrtém místě. Horáček oznámil svoji kandidaturu v prezidentských volbách už v listopadu 2016. Tak brzký start kampaně vysvětloval mimo jiné tím, že chce cestovat po celé republice a osobně se seznamovat s voliči.

Nakonec ale získal nejméně hlasů v malých obcích do tisíce obyvatel (průměrně 8,5 %) a bodoval spíše ve větších městech. Podporu našel také mezi vysokoškoláky a v obcích s nižší nezaměstnaností, což opět ukazuje podobnost jeho voličstva zejména s podporovateli Jiřího Drahoše.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hilšer nedokázal zmobilizovat mladé voliče

Také další kandidát v pořadí, lékař Marek Hilšer, byl podpořen typově velmi podobnými voliči jako Jiří Drahoš. Hilšer získal hlasy zejména v obcích s nižší nezaměstnaností. Vzhledem k tomu, že Hilšer byl nejmladším kandidátem z devíti adeptů na post prezidenta, překvapivě nedokázal zmobilizovat dostatečné množství mladých lidí. Analýza výsledků v jednotlivých obcích totiž neukazuje, že by existoval silný vztah zisku Marka Hilšera s podílem obyvatel do 25 let v obci.

V případě Hilšera je pak zajímavé především to, že měl nezvykle vyrovnanou podporu na vesnici, v malých a středních obcích i velkých městech. Všichni ostatní kandidáti totiž získali více hlasů buď s rostoucím, nebo naopak klesajícím počtem obyvatel v obci.

Marek Hilšer
Zdroj: ČTK

Topolánek oslovil pravicové voliče

Mirek Topolánek nastoupil do prezidentské kampaně jako jeden z posledních a některými komentátory byl pasován do role černého koně voleb zejména kvůli široké známosti. Topolánek ztrácel zejména v obcích s vyšším podílem obyvatel nad 45 let.

Následující graf ukazuje, že s narůstajícím průměrným věkem obyvatelstva v obci klesala místní podpora Mirka Topolánka. Současně dřívější premiér občanských demokratů uspěl v obcích s nízkou nezaměstnaností a vyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Typově jde tedy o voliče pravice.

Analýzy ukazují, že Topolánek ale ztrácel také u žen. Vztah volebního zisku a průměrného věku obyvatel vykresluje černá přerušovaná linie.

Voličský elektorát Mirka Topolánka
Zdroj: ČT24

U tří ostatních kandidátů – Jiřího Hynka, Petra Hanniga a Vratislava Kulhánka – je velmi obtížné mluvit o jakýchkoliv trendech. Důvodem je nízká podpora těchto uchazečů o Pražský hrad, kvůli které není možné pozorovat dostatečné rozdíly ve výsledcích napříč jednotlivými obcemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...