Analýza: Skončila druhá nejdelší ustavující schůze sněmovny. Česko však pamatuje i bouřlivější bitvy

Poslanecká sněmovna má za sebou ustavující schůzi. Ta začala přesně měsíc po volbách a byla druhou nejdelší v historii Česka. Do čela sněmovny byl zvolen Radek Vondráček (ANO), a stal se tak prvním předsedou této instituce, který není členem ODS nebo ČSSD. V řízení sněmovny mu bude pomáhat i pětice zvolených místopředsedů, i když zvoleni byli prozatím pouze čtyři z nich. Česko tak prožilo již sedmou ustavující schůzi ve svých dějinách. Přestože letošní úvodní jednání patřilo spíše k těm více vzrušeným, bouřlivost některých minulých schůzí překonána nebyla.

Nepřipravená schůze

Letošní ustavující schůze se odehrávala v Poslanecké sněmovně, která je rozdělena mezi rekordních 9 politických stran. Hnutí ANO má navíc výraznou převahu nad ostatními politickými subjekty. Diskuse o ustavení sněmovny proto byly vázány i na to, jak obsadit výbory, aby i malé strany měly své zastoupení.

I kvůli složité povolební situaci tak úvodní schůze ve výsledku trvala tři jednací dny v rozpětí pěti dnů a s přestávkami se prolínala celým týdnem od pondělí až do pátku. Přerušení schůze a její rozdělení do více dnů je přitom nutné, neboť mezi navržením kandidátů na předsedu a místopředsedy a jejich volbou musí být minimálně 24hodinová lhůta.

Podle mých informací ta jednání o ustavení sněmovny ve vztahu k té ustavující schůzi byla velmi chabá. Viděli jsme to i na tom, že Andrej Babiš více jezdí po mítincích, než aby se věnoval vyjednávání o Poslanecké sněmovně…
Miroslava Němcová
bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny, poslankyně (ODS)

Poslanci a poslankyně již ve středu souhlasili s tím, aby se počet místopředsedů oproti předchozímu volebnímu období navýšil ze čtyř na pět. Čtyři místopředsedové pak byli zvoleni v pátek. Stali se jimi Vojtěch Pikal (Piráti), Tomio Okamura (SPD), Vojtěch Filip (KSČM) a Jan Hamáček (ČSSD). Naopak Petr Fiala (ODS) neuspěl a dvěma koly první volby neprošel.

V minulosti zákonodárci nezvolili kompletní vedení Poslanecké sněmovny pouze dvakrát v letech 2002 a 2013. „Je to demonstrace síly. Nepolíbili jsme prsten, tak jsme tu funkci nedostali,“ zhodnotil výsledek pátečního hlasování šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vůbec poprvé od vzniku České republiky pak získaly post v předsednictvu sněmovny rovnou dva extremistické subjekty (KSČM a SPD), jak je nazval například předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Komunisté do předsednictva poprvé pronikli v roce 2002. Do té doby KSČM své zastoupení ve vedení sněmovny neměla – v době prezidentského mandátu Václava Havla dokonce komunisté ani nebyli zváni k jednáním na Hrad.

Za nás mohu pouze konstatovat, že nepodpoříme do pozice místopředsedů zástupce extrémistů, tedy SPD a KSČM.
Jan Bartošek
místopředseda strany, předseda poslaneckého klubu (KDU-ČSL)

Pat roku 2006 a nejdelší ustavující schůze v historii

Přestože historicky stačily poslancům k ustavení sněmovny většinou jen dva jednací dny, nejdelší schůzí se ta letošní nestala. Tento rekord drží první schůze po volbách v roce 2006, která trvala sedm jednacích dní v rozpětí celkem 49 dnů a byla jednoznačně tou nejbouřlivější v našich dějinách.

Komplikace tehdy způsobila jedinečná povolební situace. Pravice i levice měly shodně 100 hlasů a strany mezi sebou složitě vyjednávaly o obsazení předsednictva sněmovny i výborů. Paralelně s tím totiž probíhaly i diskuse o vládě. Tu nakonec s pomocí dvou přeběhlíků z ČSSD složila ODS v čele s Mirkem Topolánkem, a to až na druhý pokus a více než pět měsíců po ustavující schůzi. O složitosti ustavení sněmovny svědčí i fakt, že například 14. července 2006 se poslanci sice sešli k volbě předsedy, ale neměli žádného kandidáta. Ustavující schůze tak musela být po 30 minutách přerušena.

Předsedou sněmovny se nakonec stal Miloslav Vlček, který byl zvolen až na rekordní sedmý pokus. Podmínkou Vlčkova zvolení přitom bylo, že se případně vzdá svého práva ve třetím kole jmenovat premiéra. Jeho zvolení mělo být také pouze dočasné – dohoda byla taková, že přepustí v průběhu funkčního období své místo svému stranickému šéfovi Jiřímu Paroubkovi. Nakonec ve vedení sněmovny vydržel téměř až do voleb v roce 2010, na poslanecký mandát rezignoval měsíc před jeho vypršením kvůli finančnímu skandálu.

  • Podle ústavy se ustavující schůze musí konat nejpozději do 30 dnů od voleb. Této maximální lhůty využil prezident Miloš Zeman ve dvou posledních volbách (2017 a 2013). Jeho předchůdci Václav Havel a Václav Klaus dolní komoru svolávali nejpozději 25 dní po volbách.

Rozdělení vedení sněmovny bez jasných pravidel

Na první povolební schůzi sněmovny je pro poslance hlavním úkolem kromě jiného právě volba nového vedení. Předseda sněmovny patří vedle prezidenta, premiéra a předsedy Senátu mezi čtyři nejvyšší politické představitele státu a jedná se tak o velmi žádanou funkci. Neexistuje však žádné pravidlo ani tradice, podle kterých by se křeslo přidělovalo.

Úvodní sestavy předsedů a místopředsedů
Zdroj: ČT24

Vítězná strana ve volbách získala křeslo předsedy jen ve třech ze sedmi případů (v letech 2002, 2013 a 2017). Vládní koalice obsadila křeslo předsedy sněmovny také jen ve třech případech (roky 2002, 2010 a 2013). Naopak opoziční politik byl zvolen do pozice předsedy sněmovny rovněž třikrát, a to v letech 1996, 1998 a 2006. U Radka Vondráčka o tomto ještě není možné rozhodnout, i když jeho hnutí ANO v současnosti vládu sestavuje.

Úvodní sestavy předsedů a místopředsedů
Zdroj: ČT24
Nechci se pošklebovat, ale je fakt, že pan Zaorálek není začátečník v parlamentu. Je zde šest let, a dokonce byl čtyři roky předsedou výboru, neboli člověk, který musel schůze řídit. Tohle přesahuje všechna očekávání.
Václav Klaus

Při volbě předsedy se strany přirozeně snaží získat podporu pro svého kandidáta. Pokud se již rýsuje vládní koalice, jsou takové dohody jednodušší. O dodržování těchto ujednání svědčí i to, že předsedové byli zvoleni v naprosté většině případů už v prvním kole.

Výjimku tvoří kromě již zmíněného Miloslava Vlčka už jen Lubomír Zaorálek, který byl předsedou zvolen v roce 2002. Zvolen byl až ve druhém kole a současně jej historicky volilo nejméně poslanců – celkem 101. Ihned po svém zvolení do čela sněmovny se Zaorálek dle zvyklostí ujal vedení schůze a obratem čelil ostré kritice občanských demokratů i komunistů. Ti mu vytýkali, že nerespektuje při řízení schůze jednací řád. Jeden z tehdejších poslanců ODS o něm dokonce prohlásil, že „většího chaota ještě neviděl“, jak informovala ČTK v červenci 2002.

  • Předsedovi sněmovny přísluší zejména
    a) zastupovat sněmovnu navenek
    b) navrhovat prezidentu republiky jmenování předsedy vlády podle čl. 68 odst. 4 věta druhá ústavy
    c) přijímat slib členů Nejvyššího kontrolního úřadu
    d) postoupit Senátu návrh zákona a návrh mezinárodní smlouvy vyžadující souhlas parlamentu, s nímž sněmovna vyslovila souhlas
    e) postoupit prezidentu republiky k podpisu přijaté zákony
    f) zasílat předsedovi vlády k podpisu přijaté zákony
    g) podepisovat zákony a usnesení sněmovny, popřípadě jiné listiny vydávané sněmovnou

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 6 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 7 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 8 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami
Načítání...