Absence místních novin může vést i ke změnám ve volebním chování lidí, říká analytička Waschková Císařová

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Lokální média trápí nezájem inzerentů
Zdroj: ČT24

Dřív je mělo snad každé menší město, teď se místní nezávislé noviny stávají spíš raritou. Ničí je nedostatek peněz z inzerce, ubývající čtenáři, ale taky radniční zpravodaje. Jak se „malé“ novinařině daří, kde je a odkud a proč mizí, se snaží zjišťovat mediální analytička z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě Lenka Waschková Císařová. Tématu se věnoval také nedělní Newsroom ČT24.

Jak dnes vypadá regionální žurnalistika v Česku?

Odborníci i čtenáři říkají, že lokální média jsou lidem blíž. V České republice to jsou nejčastěji noviny, o kterých čtenáři říkají, že jim zprostředkovávají informace z jejich dvorečku, z jejich ulice, které je opravdu zajímají. Během uplynulých deseti let bohužel počet takových novin klesl zhruba o 50 procent. V roce 2009 jich bylo 60 a loni už jich bylo jen 29. Od té doby, na přelomu roku 2019/2020, další dva projekty alespoň podle mých informací skončily, takže ta čísla nejsou úplně optimistická.

Co je důvodem takového razantního úbytku?

Končí především z ekonomických důvodů. Zajímavé ale je, a proto se také věnuji výzkumu okresních novin, že v některých okresech se jim žije lépe než v 90. letech, kdy se obecně médiím dařilo nejlépe. Takže existuje disproporce mezi tím, že někde to jde a někde ne.

Kde se tedy takovým novinám daří a kde naopak ne?

Místům, kde lokální média neexistují, říkáme zpravodajské pouště. A jsou už docela rozsáhlé v České republice. Třeba na Lounsku vychází tři tituly, zatímco na jiných místech už léta nevychází vůbec nic. Pouště jsou třeba v celých západních Čechách – Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, tam nic takového už roky nevychází. Spekuluje se o tom, a v zahraničí na to téma už jsou výzkumy, že když lokální média skončí, tak to má sekundární vliv na lokální demokracii, na to, jak se politici chovají. Nemají totiž nikoho, komu by se zodpovídali ze svých kroků. Takže to může vést i k nějakým změnám ve volebním chování lidí a vůbec ve fungování regionální politiky.

Jaké jsou podle vás největší problémy regionálních novinářů?

To, že jste blízko svým čtenářům a zdrojům informací, má výhody i nevýhody. Leccos víte, leccos se dozvíte od lidí, znáte zdroje, ale zase jste všem blíž. Časté jsou ekonomické problémy, protože lidí, kteří si v okrese noviny koupí, není tolik. Problémy jsou především v inzerci, protože sehnat inzerci od místních podnikatelů, zvlášť po finanční krizi, je čím dál těžší. Takže právě po roce 2008 je docela významný pokles v počtu takového tisku kvůli tomu, že přestával vydělávat v inzertní oblasti.

Je to jenom o penězích?

Finanční pokles z inzerce je jedna věc. Druhá věc je, že jsou jakoby v kleštích. Z jedné strany jim ubývají čtenáři a příjmy jako všem médiím, z druhé strany na ně tlačí konkurence. Ráda bych řekla, že je to konkurence v uvozovkách. Jeden typ konkurence jsou média, která jako lokální vypadají, ale jsou to celostátní projekty typu Deník. Druhou konkurencí jsou radniční zpravodaje, kterou považuji za nekalou. Protože takové zpravodaje jsou politické PR placené z našich daní, které zároveň vydělává na inzerci. A tu inzerci berou právě těm soukromým subjektům.

Jakou roli tedy hrají v regionální novinařině vámi zmiňované Deníky?

Já jsem v Deníku dělala dlouhé roky výzkum, Deník vlastně vzešel z původních regionálních novin. Byl to projekt, který se vyvíjel postupně, ale dnes bych řekla, že je to médium, které se snaží konkurovat celostátně. Deník má velmi dobré postavení na celostátním tištěném trhu, je třetí nejčtenější po Blesku a MF Dnes, takže je silným hráčem. V regionech už je to trošku jinak, lokální informace z obsahu mizí a mizí i ty redakce. V menších městech už nejsou nebo je tam daleko míň lidí, než bylo před lety.

Druhou konkurencí, o které jste mluvila, jsou radniční zpravodaje. Jaká je tedy jejich funkce, jaké mají postavení?

Radniční zpravodaje jsou pro mě hrozně zajímavé a zároveň hrozně zákeřné téma, protože část čtenářů vůbec nevnímá, že je vydává radnice, takže je vůbec nechápou jako PR radnice. Logicky je takové médium poplatné tomu, kdo na radnici sedí. Zároveň jsou placené z veřejných peněz, takže bychom měli předpokládat, že plní veřejnou službu, ale pořád o nich rozhoduje vedení města. Jsou názory, že jsou to média veřejné služby, já ale tento názor nesdílím, protože si myslím, že je spíš nutné brát je jako politické PR.

Co místní novinařina a internet, jak dobře si rozumí?

On-line lokálních projektů je v České republice překvapivě docela málo. Překvapivě proto, že když došlo k boomu internetu, tak se říkalo, že bude hlavní nosič pro lokální informace. Že informace z každé ulice, z každého maličkého města se na internet dostanou, lidi si je budou sami psát a budou si je číst. K tomuhle optimismu nedošlo ani celosvětově, natož v České republice. Existují nějaké informační sítě, třeba projekt Drbna. Ta ale vychází jen v některých městech a zase má řekněme centralizující tendence. Čistě lokální projekt byly končící Liberecké zprávy, podobný znám ještě například v Boskovicích. Jmenuje se Ohlasy a je onlinový. Nějakou dobu se jeho autoři snažili vydávat i tištěnou verzi, ale dnes se vrací zpátky na internet, kde se jim daří líp.

Má tedy tato „malá“ novinařina ještě budoucnost? Stojí o ni ještě lidé?

Všichni předpokládáme, že ano, protože kdyby ne, pořád by těch novin nebylo 29. Je pravda, že v segmentu tištěných médií se čtenářská obec přesunula mezi starší lidi, většinou starší čtyřiceti let. Novináři v okresech se proto podle toho také snaží pracovat. Velký podíl na čtenářích mají předplatitelé. To znamená, že často lepší postavení mají noviny, které vychází v dané lokalitě déle. Místní jsou zvyklí, jak se noviny jmenují, že u nich jsou, čtou je a často se ta zvyklost předává na mladší generace.

U mladších čtenářů to jde ale trochu ztuha. Někdo je kupuje z nostalgie, třeba když odchází do jiného města na vysokou školu, ale jinak lokální média mladší čtenáře ne úplně dobře zachytávají. Řekla bych, že v posledních letech dochází také k tomu, že konečně o těch lokálních médiích někdo ví. Zlepšuje se to i díky tomu, že existují databáze, ve kterých jsou dohledatelná. Už víme, kolik jich je, jak se jim daří. My teď připravujeme mapu se základními informacemi, mimo jiné ukáže i ty informační pouště, to znamená, že bude vidět, kde lokální média nevychází a kde třeba vycházela dřív, a teď už ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 20 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...