Dvěma českým Romům se dostalo výjimečného uznání, když je ve Vatikánu přijal papež František. Požehnal nejen jim, ale i celému romskému národu, fotbalu a sportu obecně. Právě fotbal totiž dostal českou dvojici do centra katolické církve. V dresu Světové romské federace porazili vatikánské fotbalisty 7:6, ale o to prý vůbec nešlo. Přátelské utkání na tréninkovém trávníku římského Lazia mělo především upozornit na diskriminaci, rasismus, ale i na to, že sport spojuje. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.
„Na tento bod jsme celý romský národ, celá romská komunita, určitě čekali a musíme se od toho odpíchnout,“ řekl Jaroslav Horváth.
„Jsem věřící člověk, tak to pro mě znamenalo, jak to mám říct, vrchol toho, že se můžu setkat s takovým člověkem,“ doplnil Lukáš Pulko.
Ve Vatikánu byli oba poprvé, a to právě díky fotbalu. „Já jenom doufám, že tohle datum a setkání s papežem Františkem, kdy požehnal romskému národu a sportu celkově, změní pohled. A to tím, že jsme ukázali světu, že to jde, že lze spolu vycházet, že fotbal nerozlišuje náboženství, nerozlišuje barvu pleti ani vyznání ani žádnou politickou příslušnost,“ zdůrazňuje Horváth.
Ve fotbalovém dresu Světové romské federace dva čeští fotbalisti odehráli přátelské utkání s týmem Vatikánu. Akci zaštítil prestižní fotbalový klub – římské Lazio. Utkání nabídlo nejen svůj tréninkový stadion, ale i kapitána – italský útočník Ciro Immobile přátelák pískal.
„To bylo něco neskutečného. Já jsem odehrál něco přes třicet minut, a kdybych to měl říct takhle od srdce, tak po tomhle zážitku můžu jít rovnou do nebe,“ popsal Horváth.
„Lítáte v oblacích, buďte realista“
Jejich příběh o cestě do Vatikánu začal už před šesti lety, kdy Lukáš Pulko založil fotbalovou akademii Mongagua, zejména pro děti z vyloučených lokalit. „Mongagua vznikla v roce 2015, když Rodrigo Taverna, můj kamarád, který tu už žije dlouho a hraje futsalovou první ligu, mi přivezl z Brazílie dětské dresy a na těch byl nápis Mongaguo a já jsem ze začátku nevěděl, co s nimi, tak jsem se rozhodl, že je věnuji dětem. A takhle vznikla Mongagua,“ vypráví Pulko.
Mongagua začala fungovat v Ústí nad Labem. Pak ji Jaroslav Horváth rozšířil i do Ostravy. Následovaly Pardubice, Plzeň, Česká Lípa a Frýdlant. Fotbalisté usilují o to, aby se rozšířila do všech měst, obcí a sídlišť. Přesto hledají podporu organizací nebo měst jen velmi těžko. Na začátku naráželi i na posměch.
„Pane Horváth, vy lítáte v oblacích, nikam se nedostanete, to není možné a přestaňte snít, buďte realista. Dokonce i má rodina se mi smála, s čím to začínám, jaké mám sny, že nic nedokážu a tak dále. A vidíte, kam jsme se za pět let dostali,“ konstatuje Horváth.
Až na vrchol
Přijetí papežem Františkem považují sportovci za obrovské uznání. Nejhrdější jsou ale na úspěchy odchovanců Mongaguy. Například Daniel Hajaš se dostal až do České futsalové reprezentace.
Na otázku, jak moc pomohlo, že mohl trénovat s Lukášem, odpověděl, že má na tom velký podíl. „Dal mi ty začátky, které jsou nejdůležitější,“ řekl Daniel s tím, že to chce dotáhnout co nejdál.
Redaktor Zpravodajství České televize Richard Samko popsal, že oba fotbalisti trénují mládež bez nároku na honorář a ve svém volném čase. „Starají se o lidi, o děti, o kluky, kteří chtějí hrát fotbal, vytahují je z těch problémových part. A to je to zásadní,“ sdělil.
„Já to beru jako cestu, jako součást cesty, dlouhé cesty, mojí celoživotní cesty a možná i cesty mých dětí,“ řekl Pulko.
„Myslím si, že tady odtud, z té ulice, se dá dostat až na vrchol,“ vzkázal Horváth.
