Společenství

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.

Společenství obcí usilují o rozšíření svých pravomocí. Do budoucna by chtěla sdílet nejen školy a úředníky, ale také obecní policii. Současná legislativa to však neumožňuje. Změnit to má novela zákona o obcích, kterou do legislativního procesu ještě v prosinci, v demisi, odeslala předchozí vláda. Aby prošla, musí získat podporu i současných koaličních poslanců. Městskou policii by chtělo zřídit i šest společenství obcí z jižní a východní Moravy.

Na Jilemnicku vzniklo vůbec první společenství obcí v republice. Sdružuje dvě desítky podkrkonošských obcí, které od tohoto kroku očekávají, že společně dosáhnou lepšího zajištění veřejných služeb. Spolupracovat chtějí například v oblasti školství, dopravy nebo sociálních služeb. Už teď mají společné odpadové hospodářství, spolupráci chtějí rozšiřovat i v následujících letech.

Nástup krále Karla III. na britský trůn oživil výzvy politiků a aktivistů z Austrálie a bývalých britských kolonií v karibské oblasti, aby se jejich země zbavily nynějšího uspořádání s britským monarchou jako hlavou státu. Někteří také žádají, aby Británie zaplatila odškodné za koloniální nadvládu, během níž byly z Afriky do Ameriky a Karibiku převezeny statisíce lidí, kteří pak museli pracovat v otrockých podmínkách na plantážích vlastněných Brity.