Putin

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Prezident USA Donald Trump v pondělí uvítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně. Zelenskyj uvedl, že na jednání s Trumpem hovořil o citlivých otázkách, včetně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, a doplnil, že všichni si přejí konec války. Očekávaná schůzka ve Washingtonu následovala po pátečním setkání amerického prezidenta a ruského vládce Vladimira Putina, po němž Trump změnil svůj názor na postup ve vyjednávání a namísto příměří začal preferovat rovnou vyjednání mírové dohody. Na tiskové konferenci předcházející jednání se Zelenským a následně i evropskými lídry Trump oznámil, že se následně spojí telefonicky i s Putinem.

Napadení Ukrajiny pro Rusko znamenalo nezískat nic a ztratit prakticky všechno, řekl v úterním projevu na Pražském hradě českým velvyslancům prezident Miloš Zeman. Připomněl ekonomické, lidské, materiální i reputační ztráty. Věrohodné vysvětlení ruské agrese podle Zemana nabídl izraelský prezident Jicchak Herzog při červencové návštěvě Prahy. Uvedl podle něj, že ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu v důsledku kapitulace Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu. Zeman také kritizoval evropskou ekologickou politiku známou jako Green Deal a postavil se proti zpochybňování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.

Poslanci v úterý na mimořádné schůzi posoudí žádost kabinetu Petra Fialy (ODS) o prodloužení nouzového stavu až do konce května. Ten vláda zatím vyhlásila 4. března na 30 dnů, kvůli uprchlíkům z Ukrajiny je však podle ní nutné jej nadále využívat. Plán prodloužit stav nouze od začátku dubna do 31. května se však vymyká dosavadní praxi, kdy vláda žádala o prodloužení pravidelně po třiceti dnech.

Válka na Ukrajině překvapivě nezůstala bez odezvy ani u britského královského dvora. Princ Charles otevřeně varuje před ruskou agresí, princ William podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a královna Alžběta II. kupříkladu odložila zapůjčení mečů ze sedmnáctého století na výstavu do Ruska. Podle komentátorů jde o nezvykle přímá gesta, která nemají obdoby. Členové britské královské rodiny se totiž k politickým událostem příliš nevyjadřují, jejich nynější činy tak mohou mít široký společenský dopad.