Téma Praktický průvodce volbami 2026

Voliči 9. a 10. října rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech v zastupitelstvech spravovat obce, rozhodovat o místních investicích, rozpočtu nebo rozvoji. Komunální volby se od ostatních typů voleb liší zejména způsobem hlasování. Volič totiž nevybírá pouze jednu kandidující stranu nebo koalici, ale může hlasovat i pro jednotlivé kandidáty napříč stranami.

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.

První kolo voleb do třetiny Senátu se uskuteční 9. a 10. října, případné druhé kolo bude následovat o týden později. Voliči, kteří nemohou hlasovat ve volební místnosti ve svém okrsku, mají i tentokrát možnost požádat o voličský průkaz. Oproti volbám do Poslanecké sněmovny nebo Evropského parlamentu ale s průkazem nelze volit kdekoliv v Česku. Držitelé průkazu mohou svůj hlas odevzdat jen v místnostech ve volebním obvodu, kde mají nahlášený trvalý pobyt. Pro volby do zastupitelstev obcí se průkaz nevydává.