Kvalita vody

Voda v oblasti Odolena Voda nadále není pitná, nadlimitní množství olova se při kontrole distribuční sítě objevilo v Postřižíně při úterním odběru v Datlové ulici. Laboratoř ve vzorku naměřila 28,9 mikrogramu olova na litr, téměř trojnásobek hygienického limitu. Výsledek zveřejnily Středočeské vodárny. V úterý přitom zveřejnily výsledky 33 jiných úterních odběrů, z nichž žádný limit nepřekročil. Všechna dosavadní opatření zůstávají v platnosti. Omezení pro dvanáct obcí se zhruba patnácti tisíci obyvateli platí od minulého čtvrtka.

Voda v oblasti Odolena Voda zůstává nepitná. Přestože jsou koncentrace olova ve vodojemu Odolena Voda opakovaně pod hygienickým limitem, pondělní ranní vzorek z vodojemu Máslovice obsahoval 27,7 mikrogramu olova na litr při limitu deset mikrogramů. Dva pozdější vzorky z Máslovic už limit splnily a vodárny začaly proplachovat distribuční síť. Pouze v Zahájí, místní části Chorušic s několika desítkami obyvatel, opakované rozbory potvrdily nezávadnost vody a voda je tam pitná. Omezení v oblasti Odolena Voda se týká dvanácti obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli.

Sobotní ranní rozbor vody z horního vodojemu v Odoleně Vodě obsahoval více než čtyřnásobek limitu pro obsah olova. Další dva pozdější odběry na stejném místě už limit splnily. Vodárny během dne provedly celkem 24 odběrů na několika místech vodovodní soustavy, 23 z nich limitu vyhovělo. Voda ale dál není pitná. Omezení se týká dvanácti obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli a 5133 odběrných míst. Vyplývá to z výsledků rozborů, které zveřejnily Středočeské vodárny, a z vyjádření jejich mluvčí Andrey Rabasové.

Vodu z vodojemu Odolena Voda není možné používat k pití, odběry ukázaly nadlimitní koncentrace olova. Vodojem zásobuje vodou Hoštice, Husinec, Klíčany, Klecany, Máslovice, Odolenu Vodu, Postřižín, Řež, Sedlec, Větrušice, Vodochody a Zdiby. Jde o oblast s více než dvaceti tisíci obyvateli. Ohrožení zdraví při náhodné konzumaci nehrozí. Kvůli velikosti zasažené lokality bude zajištěno náhradní zásobování vodou u prioritních objektů, jako jsou školy, školky a zdravotnická zařízení, informovaly Středočeské vodárny na webu. Vodu mohou lidé bez omezení používat k osobní hygieně, úklidu a podobně.

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.

Výzkumníci Institutu lázeňství a balneologie monitorují více než pět desítek nevyužívaných a volně přístupných pramenů v Karlovarském kraji. Dosavadní údaje o jejich složení a stavu jsou desítky let staré. Aktuální poznatky mohou přispět k ochraně přírodních zdrojů a zároveň motivovat turisty k poznávání méně známých míst. Jedním z cílů projektu je také snížit návštěvnický tlak na nejznámější lokality.

Situace na řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi je kritická. Na výpusti ze Staré Dyje do Dyje se nachází zhruba 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Hynou kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají výrazně přemnožené sinice. Ty se dostávají do toku níže právě z nádrží. V průběhu pátku dochází k jejich odstraňování. Odborníci mezitím volají po vypuštění přinejmenším dolní nádrže. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) není proti.

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.

Počasí zve k vodě, ale ne všude je dostatečně čistá. Podívejte se na aktuální mapu míst, kde je podle hygieniků kvalita dostatečná, a kde je lepší vybrat si pro koupání raději jiné místo.

Po sto letech se lidé zase můžou koupat v Seině přímo v Paříži. V centru francouzské metropole jsou v provozu tři plovárny, každá pro stovky lidí. Radnice začala řeku čistit před olympijskými hrami, aby v ní závodili plavci. Náklady vyčíslila v přepočtu na necelých čtyřicet miliard korun. Polemiku budí nařízení, že každý, kdo se chce ponořit do chladných vod řeky, musí prokázat plavecké schopnosti a absolvovat krátký test. Kvalitu vody hodlají úřady zkoumat každý den. V případě výskytu bakterií nad povolené normy plovárny uzavřou.

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.

Správa úložišť radioaktivního odpadu zahájila podrobný hydrogeologický výzkum v lokalitách, ve kterých zvažuje stavbu jaderného úložiště. Ve čtvrtek tak konkrétně učinila na Klatovsku v oblasti kolem Březového potoka. Cílem pravidelných měření je zjištění kvality a stavu vody ve všech čtyřech předem vybraných oblastech. Data za sledované období poslouží k výběru vhodné lokality pro umístění úložiště.

Warleighský jez na řece Avoně na jihu Británie je v létě oblíbeným místem pro koupání. A to i přesto, že řeka bývá často zanesená bakteriemi a jinými škodlivinami. Nyní na něm kvalitu vody střeží umělá inteligence (AI) propojená s vodní plochou pomocí senzorů. Pár kliknutí v mobilu a je zřejmé, že voda je bezpečná. Údaje ze senzorů AI vyhodnocuje v reálném čase. Vývojáři z britského start-upu UnifAI Technology ji plánují nasazovat na stále více řek a pláží.

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.

Kvalita vody v rybnících a biotopech se v důsledku vysokých teplot zhoršuje. Návštěvníci se aktuálně nesmí koupat v přírodním koupališti v Trutnově, na Lhotce v Praze, v nádrži Orlík u veřejného tábořiště Podolsko, v rybníku Kachlička na Havlíčkobrodsku, v biotopu Bečva a ve Velkém rybníku na Karlovarsku. Nevhodný ke koupání je nově rybník Chmelař na Českolipsku, koupaliště Tanvald a jezírko Košutka v Plzni. Jako nejčastější důvod uvádí ministerstvo zdravotnictví překročení hodnoty ukazatele sinic a chlorofylu-a a překročení hodnot mikrobiologických ukazatelů. Kvalita vody se vzhledem k rostoucím teplotám a vegetační sezóně sinic může podle odborníka ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) horšit i na dalších místech.

Ztráty krajinného rázu i zhoršení kvality vody se obávají lidé, kteří se podepsali pod petici proti plánované výstavbě na levém břehu vodní nádrže Lipno. O ní jednali krajští zastupitelé, podle nichž je potřeba, aby vzniklo několik studií. Polipenští starostové se však plánů developerů zastávají, odkazují na územní plány i na to, že signatáři petice vesměs nejsou místní obyvatelé.

Na břehu řeky Bečvy už stojí monitorovací stanice, která by měla už za několik týdnů nepřetržitě střežit kvalitu vody. O vše se postarají perloočky v akváriích, které budou prakticky okamžitě indikovat jakékoliv znečištění a varovat vodohospodáře. To by mělo vyloučit prodlení, k jakému došlo při otravě Bečvy v září 2020. Tehdy na čtyřiceti kilometrech řeky mezi Valašským Meziříčím a Přerovem uhynulo asi 40 tun ryb.

Léto 1990. Vedro, sucho a nedostatek vody trápily obyvatele. Podívejte se, jaká situace byla na Berouce, na rybníku Svět v jižních Čechách nebo třeba v pražském Podolí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.