Katastrofy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.

Chilská vláda vyhlásila v regionech Coquimbo a Huasco stav katastrofy poté, co zemi po silných deštích zasáhly záplavy a sesuvy půdy. Frontální systém posílený jevem El Niño zasáhl deset z šestnácti chilských regionů a zdejší meteorologické úřady uvedly, že v některých oblastech Coquimba byly zaznamenány historické srážky – téměř 20 milimetrů srážek, množství, které zde obvykle spadne za měsíc. Deště mají navíc ještě pokračovat. V zemi byla vážně zasažena infrastruktura – došlo k narušení dodávek pitné vody, výpadkům proudu a byla poškozena řada silnic. Kromě deseti obětí na životech a pohřešovaných uvěznily záplavy v obcích a městech více než 99 tisíc lidí a přes tisíc dalších bylo evakuováno.

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.

Čínská blokáda, silné zemětřesení, kterého by Peking využil k zasévání chaosu, zneužití televizního vysílání, sabotáž infrastruktury, nápor na banky, občanské nepokoje – a poté totální invaze. To byl scénář stupňující se krize, na kterou tento týden cvičilo více než 370 tchajwanských vládních a vojenských úředníků. Cílem je podle prezidenta Laj Čching-tea posílit připravenost civilistů, armády, policie a zdravotníků v době, kdy čínský vojenský tlak na ostrov sílí.

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.

Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Celkem si tyto katastrofy vyžádaly přes 570 tisíc lidských životů.

Katastrof způsobených výkyvy počasí je nyní ve statistikách čtyřikrát až pětkrát více než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z nově zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přesto ale kvůli těmto pohromám umírá méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat.