Izraelci

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.

Nová zpráva zveřejněná v Izraeli podrobně dokumentuje sexuální násilí na Izraelcích – ženách, mužích i dětech – během útoku teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023 a po něm. Mezinárodnímu společenství zároveň adresovala výzvu, aby znásilnění užívané jako válečnou zbraň důsledně postihovalo. A dokument k tomu nabídl i metodologii.

Jemenští povstalci hútíové dle agentury AP tvrdí, že nejméně 68 lidí zahynulo při amerických náletech v severní provincii Saada. Podle nich útok zasáhl věznici pro africké migranty. USA se k tomu zatím nevyjádřily. Američané měli udeřit také na jemenské hlavní město Saná, kde podle tvrzení povstalců zahynulo zhruba deset lidí. Informace o obětech však zatím nepotvrdily žádné nezávislé zdroje.

Několik stovek ultraortodoxních židů se v pondělí střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti startu povolávání lidí z této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády. Ultraortodoxní židé (charedim) disponovali donedávna výjimkou z branné povinnosti, která platila od vzniku státu v roce 1948. Letos v červnu však tamní nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ.

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.