Archeologické nálezy

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.

Po letech zpoždění a rostoucích nákladech Řím v úterý slavnostně otevřel dvě nové stanice metra, včetně jedné u Kolosea, kde jsou vystaveny archeologické nálezy. Ty byly objeveny během výkopových prací pro nové stanice. Kromě stovek každodenních artefaktů dělníci objevili dva tisíce let staré vojenské kasárny či osmadvacet starověkých studní. Dle inženýrů Řím patří mezi nejnáročnější města na světě pro stavbu metra, a to kvůli pohřbeným archeologickým nalezištím a obavám, že vibrace by mohly poškodit nadzemní památky.