Za hromadná úmrtí delfínů možná může Alzheimerova choroba

Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.

Když se na plážích objeví těla desítek nebo dokonce stovek mrtvých delfínů, je to vždy tragédie. Umírající zvířata marně lapající po dechu se podaří zachránit jenom výjimečně. A vědci vždy řeší stejné otázky – jak je to možné, proč se to děje a jak tomu zabránit? Teď přišli s novou hypotézou.

Co když se delfínům děje něco podobného jako seniorům s Alzheimerovou nemocí, kteří pod vlivem kognitivního úpadku nemohou najít cestu domů nebo třeba kuchyni v domě, kde celý život bydleli? Projevy jsou totiž velmi podobné, uvažuje skupina vědců z Floridy a Wyomingu.

Jiná je ale zřejmě příčina. Zatímco u lidí hraje hlavní roli věk a genetické dispozice, u delfínů by mohla být příčinou otrava. Nikoliv, jak by se nabízelo, nějakými chemikáliemi z průmyslu ani mikroplasty, ale toxiny, které produkují sinice, když jsou jim delfíni a další kytovci dlouhodobě vystavení. Zajímavé je, že stejný vliv už vědci pozorovali dokonce i u lidí, a to na ostrově Guam – když byli dlouho v kontaktu se sinicemi, nacházelo se u nich více zašmodrchaných tau proteinů a takzvaných amyloidních plaků, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu.

Hlavním viníkem je toxin BMAA, který sinice produkují. U pokusných zvířat se v experimentech ukázalo, že vyvolává poruchy podobné Alzheimerově chorobě a také podobné příznaky. Do těl kytovců se mohou dostat skrze potravní řetězec. A naznačují to také výsledky první menší studie přímo na delfínech, kteří žijí v přírodě: když biologové pitvali těla dvaceti delfínů skákavých, kteří uvázli v laguně Indian River na východě Floridy, našli v jejich mozcích BMAA a jeho izomery.

A také další stopy naznačují, že minimálně v tomto případě by mohla být tato hypotéza být pravdivá – delfíni totiž uvázli na pláži během letní sezony, kdy se sinice přemnožily. Těla delfínů obsahovala koncentrace BMAA 2900krát vyšší než u několika zvířat, která zemřela mimo tuto sezonu. A v mozcích se našly stopy i po dalších látkách a biomarkerech, které jsou u lidí spojené právě s Alzheimerovou chorobou.

Proč přibývá mrtvých delfínů?

Ve vzdálenější minulosti nebyla podobná hromadná úmrtí delfínů zřejmě tak častá, nicméně důvodem může být také to, že lidé o nich méně informovali. Hypotéza ale pracuje s tím, že v moderní době se může počet těchto událostí zvyšovat kvůli lidskému vlivu.

Sinicím se totiž lépe daří a přemnožují se díky tomu, že se do vod dostává více látek, z nichž získávají energii – hnojiva z polí a odpadní vody z měst. Navíc některým druhům více vyhovuje teplá voda spojená s klimatickou změnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...