Výkyvy teplot zatěžují cévy a srdce. Kardiologové varují sportovce

Rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vracejí k běhu nebo cyklistice, by v těchto dnech měli být opatrní. Výkyvy teplot typické pro jaro totiž zatěžují cévy a srdce, upozorňují kardiologové. Za výraznou dušností nebo tlakem na hrudi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži neobjeví.

„Tělu trvá asi čtrnáct dnů, než se na změnu teplot adaptuje. Je proto důležité dávat si při sportu pozor, zvláště když náhle stoupnou teploty,“ upozornil vedoucí Centra zátěžové kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Vladimír Tuka.

Prudké změny teplot podle něj zatěžují oběhový aparát. Srdce se totiž musí kromě přečerpávání krve věnovat i termoregulaci těla. Vzniká tak větší riziko, že člověk při sportu zkolabuje.

Naslouchat hlasu těla

Existují příznaky, které naznačují, že se něco takového blíží – právě v těchto dnech by jim lidé měli věnovat zvýšenou pozornost: Zprvu člověk může cítit bušení srdce a tlak na hrudi. Varovným signálem, že se srdcem není vše v pořádku, je i neobvykle časté zadýchávání. „Sportovci by měli určitě zbystřit, když začnou být dušní při nižších stupních zátěže. Například když běžně vyběhli kopec a nebyli zadýchaní, a teď jim to najednou nejde,“ doplnil Tuka.

Sportovce by měla varovat také nepravidelnost srdeční frekvence nebo pocit, že mohou zkolabovat. Pokud se problémy při sportu objeví, je vhodné, aby se člověk nechal zkontrolovat svým praktickým lékařem nebo kardiologem. Opakované potíže mohou poukazovat na hypertenzi, v horším případě i na kardiomyopatii, selhání srdce nebo ischemickou chorobu srdeční.

„Sportujících se srdečními problémy je hodně a řada z nich potíže podceňuje, což není dobře, protože mohou skončit fatálně,“ varoval přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN Aleš Linhart.

Včasná diagnóza

Ve včasném stanovení diagnózy a případném zahájení léčby pomáhají centra sportovní kardiologie, která jsou v Praze, Olomouci a Třinci. Kardiolog tam pacientům natočí EKG nebo provede rozšířené echokardiografické vyšetření. V případě potřeby může vyšetřit i věnčité tepny či pacienta zkontrolovat magnetickou rezonancí. V centru pomohou nemocným sportovcům vhodně nastavit pohybovou aktivitu tak, aby se mohli ke sportu vrátit.

„Fyzická zdatnost je předpokladem příznivé prognózy jak u obecné populace, tak u pacientů s onemocněním srdce. Pravidelná aktivita proto patří k základním doporučením, přičemž úroveň tréninku je třeba přizpůsobit tíži srdečního onemocnění,“ dodal předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...