Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
V centru BIOCEV funguje pět vědeckých programů, v nichž se výzkumné skupiny zaměřují na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. A co je důležité: jejich výsledky nejsou jen teoretické, směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům. Mezi koncové výsledky patří například léky cílené do přesného místa poškozeného metabolismu nebo proteinové a tkáňové inženýrství.
„Našim cílem je nejen porozumět příčinám nemocí, ale hlavně přinést konkrétní výsledky proti virům, proti parazitům, proti bakteriím,“ uvedla v rozhovoru pro ČT24 Kateřina Komrsková z Biocevu a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
V současné době pracuje v centru více než 440 vědeckých a technických pracovníků, přičemž téměř třetina z nich pochází ze zahraničí, například z Austrálie, Kanady, Číny, Francie, Ukrajiny, Polska nebo Německa. Výzkumné týmy centra publikovaly podle jeho internetových stránek už více než 590 vědeckých výstupů včetně článků v prestižních zahraničních časopisech.
„Spolupracujeme s předními světovými pracovišti, máme ty nejmodernější technologie, takže jsme schopní přispívat českými objevy do světové vědy,“ potvrdila Komrsková, která v tomto institutu vede výzkum neplodnosti.
V jejím oboru přispěl Biocev například tím, že se mu podařilo objevit technologii na poznání zdravých spermií. Tato technologie má potenciál zvýšit úspěšnost umělého oplodnění. „Výsledkem by mohl být test, kterým si muž bude moci otestovat vlastní spermie, jestli jsou schopné reprodukce,“ dodává vědkyně.
„Přidaná hodnota Biocevu je v tom, že programy spolu nesmírně úzce kooperují, jsou provázané,“ řekl už při zahájení provozu ředitel centra Pavel Martásek – a nic se na tom nezměnilo dodnes.
Menší než mohlo být
Kromě vývoje nových léčiv se tu vědci zabývají například zlepšením diagnostiky chorob, programy se zaměřují i na strukturální biologii, biochemii parazitů, virologii a podobně.
Centrum se začalo stavět v říjnu 2013, práce na programech mohly díky povolení od EU začít ještě před nastěhováním do vesteckého areálu. „Už máme přes 320 publikací, které jsou dedikovány Biocevu,“ uvedl v čase otevření centra Martásek. Vědci přinesli například nové poznatky týkající se vakcín, vývoje zubu nebo rakoviny. Martásek ocenil, že výzkumníci jsou ve Vestci pod jednou střechou a jsou ve stálém kontaktu.
Jde o jakési „fórum vědy“, o problémech se diskutuje třeba i v kantýně. „To si řada lidí neuvědomuje, kolik věcí se probere u oběda nebo u kávy,“ podotkl Martásek. Původní rozpočet musel být asi o miliardu zredukován, a proto se nepostavilo jedno křídlo budovy. Pokud by se peníze v budoucnu našly, je možné centrum podle Martáska ještě dostavět.
