Vědci testují možnost výroby energie z rotace Země

Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.

Ve čtyřicátých letech dvacátého století vycházela série českých vědeckofantastických románů J. M. Trosky. Spisovatel v nich pokračoval v díle Julese Verna o kapitánu Nemovi – ale Troskův Nemo neovládl jen hlubiny oceánů, ale stal se vlastně všemocným vládcem světa (a v dalších dílech i planet Sluneční soustavy) díky tomu, že ovládl tajemství nekonečné energie.

Tu získával „ze vzduchu“, z něčeho, čemu Troska říkal „statická energie“ a popisoval ji jako důsledek magnetického pole Země. Teď s podobným konceptem přišli vědci i v reálném životě.

Trojice amerických fyziků navrhla teoretickou možnost, jak by se dala vyrábět elektřina tím, že se využije rotace Země. Jejich zařízení, které už dokázali sestrojit i otestovat, chce využít interakci rotace planety s magnetickým polem Země. Cíl je podobný jako u románového hrdiny: získat energii, která je všude kolem.

Tento tým si s myšlenkou výroby elektřiny pomocí rotace Země a jejího magnetického pole pohrává už několik let, první studie na toto téma jim vyšla už roku 2016. Navrhli tehdy možnost, jak by se dala získávat elektrická energie z magnetického pole, ale ostatní vědci to odmítli. Autoři uznali chybu, protože nepočítali s tím, že jakékoli napětí vytvořené takovým zařízením by se zrušilo, protože elektrony se během generování elektrického pole přeskupují.

Nebát se chyb

Jenže vědci svou hypotézu nezahodili, místo toho se podívali na její slepá místa a začali studovat, co by se stalo, kdyby se tomuto zrušení zabránilo a napětí se místo toho zachytilo. Aby to zjistili, sestrojili speciální zařízení sestávající z válce vyrobeného z mangan-zinkového feritu, slabého vodiče, který sloužil jako magnetický štít. Válec pak orientovali severojižním směrem pod úhlem 57°. Válec tak byl kolmý jak na rotační pohyb Země, tak na její magnetické pole.

Poté na každý konec válce umístili elektrody pro měření napětí a pak zhasli světla, aby zabránili fotoelektrickému efektu. Zjistili, že napříč válcem vzniká osmnáct mikrovoltů elektřiny, kterou nemohli připsat žádnému jinému zdroji – a to podle nich silně naznačuje, že tato energie pocházela z rotace Země.

Výzkumníci poznamenávají, že zohlednili i napětí, které mohlo být způsobeno teplotními rozdíly mezi konci válce. Poznamenali také, že žádné takové napětí nenaměřili, když změnili jeho úhel nebo použili kontrolní válce.

Výsledky jejich výzkumu vypadají nadějně, ale budou muset být ověřeny dalšími vědci, kteří budou provádět stejný typ experimentu podle různých scénářů, aby se ujistili, že neexistují žádné další zdroje vzniku elektřiny, které by nezohlednili. Autoři ale poznamenávají, že pokud se jejich zjištění ukáží jako správná, není důvod, proč by se vyrobené množství nemohlo zvýšit na úroveň, která by se dala nějak využít.

Je nutné dodat, že tento koncept je natolik nový a radikální, že je možná zcela chybný a tedy prakticky nevyužitelný. I tak ale věda funguje – i ze selhání je možné se poučit a hledat díky tomu lepší řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 18 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 22 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.