Vědci popsali, proč po červeném vínu bolí hlava. Pomoci může levnější láhev

Pití červeného vína působí bolesti hlavy některým lidem, kteří mohou jiné alkoholické nápoje pít bez problémů. Řešením pro ně může být kupovat si levnější lahve vína vyrobeného z bobulí, které trávily méně času na slunci, tvrdí emeritní profesor enologie, vědního oboru zabývajícího se vínem, Andrew Waterhouse z Kalifornské univerzity v Davisu. Waterhouse vedl výzkum publikovaný v časopise Nature.

Bolesti hlavy z červeného vína lidé prožívají takřka od doby, kdy se naučili vyrábět alkoholické nápoje z fermentovaného ovoce. Vědci se dlouho pokoušeli přijít s vysvětlením, proč tomu tak je; nejdříve vinili třísloviny, siřičitany a histaminy, píše list The Washington Post.

Nyní, po testování asi 12 sloučenin vyskytujících se v červeném víně, přicházejí výzkumníci s novou, pravděpodobnou možností – za bolesti může kvercetin, který si víno vytváří ve slupkách bobulí na ochranu před slunečním zářením.

Pro lidi představuje kvercetin významný antioxidant, který může pomoct snížit riziko infarktu nebo některých typů rakoviny. „Když se ale v těle smíchá s alkoholem, může působit bolesti hlavy, jelikož narušuje schopnost odbourávat alkohol,“ dodává Waterhouse.

„Není jasné, kolik lidí přesně bolestmi hlavy po červeném vínu trpí, ale jde o poměrně běžný úkaz. Možná třetina mých pacientů zmiňuje, že má takovou zkušenost,“ řekl Morris Levin, profesor neurologie na Kalifornské univerzitě v San Franciscu a spoluautor studie.

Levnější víno podle enologa Waterhouse typicky obsahuje méně kvercetinu, jelikož jeho bobule nebyly při zrání vystaveny takovému množství slunečního záření. Utratit méně peněz za víno tak paradoxně může být řešením, jak zmírnit bolest hlavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...