Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandertálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandertálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu. Své závěry shrnuli ve studii, kterou otiskl časopis Nature a na níž se podílel i letošní nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo.
„Naše studie ukazuje konkrétní obrázek, jak mohla vypadat neandertálská komunita,“ řekl jeden z autorů práce Benjamin Peter, který stejně jako Pääbo působí na Institutu Maxe Plancka v Lipsku. „Podle mě byli neandertálci velmi podobní dnešním lidem,“ dodal.
Tým zkoumal nejstarší známý rodinný klan neandertálců. Šlo o ostatky třinácti osob staré asi 54 tisíc let. Nalezeny byly ve dvou jeskyních v ruském Altajském kraji na Sibiři. Jde tedy o „moderní“ neandertálce, jelikož tento druh žil zhruba v období před 430 tisíci až před 40 tisíci lety.
Ve skupině, kterou vědci zkoumali, byly ostatky otce a jeho nezletilé dcery či chlapce a ženy, která byla zřejmě jeho sestřenice nebo teta.
Dřívější archeologické průzkumy ukázaly už mnohé o tom, jak neandertálci žili, jaké používali nástroje, že to byli nomádi, lovili bizony, jeleny a kozy. Potvrdilo se také, že si vyráběli šperky. Méně je toho ale známo o jejich společenském uspořádání.
Ze studie sibiřského klanu vyplynulo, že genetická informace, která přechází na děti od matky, byla mnohem rozmanitější než ta, kterou předával otec. Z toho vědci usuzují, že ženy opouštěly své rodiny, aby žily jinde a plodily děti s muži z jiných klanů, zatímco muži zůstávali u své komunity.
Jde dodnes o běžnou praktiku společností lovců a sběračů, která zabraňuje nemocem a sterilitě spojené s pokrevním rozmnožováním.
