Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
Tetování patří mezi nejstarší známé formy lidského umění, jako forma uměleckého vyjádření existuje prokazatelně už nejméně pět tisíc let. To nejstarší se našlo na těle slavného ledového muže Ötziho, který zemřel v Alpách mezi Rakouskem a Itálií kolem roku 3300 před naším letopočtem. S vysokou pravděpodobností se ale tetovalo mnohem, mnohem dřív. Jenže to věda neumí – respektive až doposud neuměla – zjistit. Měkké tkáně se nejrychleji rozkládají, samotné tetování přitom bledne a mizí.
Věda studovala potenciální starověká a pravěká tetování pomocí infračervených paprsků, ty ale většinou odhalí jenom skvrny a nedokáží rozpoznat jemnou strukturu a podobu obrazů na kůži.
Žárovka z kůže
Tým amerických vědců teď pro výzkum tetování využil novou metodu, která se označuje jako laserem stimulovaná fluorescence (LSF). Ta využívá laserové paprsky k odhalení detailů v měkkých tkáních. Až doposud ji využívali hlavně paleontologové při studiu dinosaurů. Nyní ji poprvé využili na analýzu zbytků tetování u mumifikovaných lidských ostatků.
„V podstatě jsme z kůže udělali žárovku,“ popsal zjednodušeně metodu Thomas G. Kaye z neziskové Nadace pro vědecký pokrok v Arizoně, který se na studii podílel. Lasery rozsvítily kůži mumií, díky čemuž jasně vyvstaly do té doby ukryté vzory. Vědci tak studovali zhruba stovku mumií starých asi dvanáct set let, které patřily ke kultuře Chancaya existující na pobřeží dnešního Peru.
Rekonstrukce 1200 let starého peruánského tetování:
Ukázalo se, že většina tetování na tělech lidí žijících přibližně ve stejné době jako Konstantin s Metodějem, byly jen „amorfní skvrny se špatně definovanými okraji“. Doboví tatéři je vytvářeli pomocí jehel z neznámého materiálu, které byly o něco tenčí než současné standardní tetovací jehly. Vědci spekulují, že jako jehly mohli Chancayové využívat trny kaktusů nebo velmi tenké zvířecí kosti, důkazy ale zatím nemají.
Podle autorů studie bylo tetování tím nejsložitějším uměním celé civilizace. Je komplexnější než keramika, textilie i skalní malby, tvrdí vědci. „Studie odhaluje vyšší úroveň umělecké složitosti v předkolumbovském Peru, než se dosud předpokládalo, což rozšiřuje stupeň uměleckého rozvoje zjištěný v této době v Jižní Americe,“ dodali vědci.
