Ve středu vyjde modrý Měsíc, půjde o největší úplněk roku

V noci ze středy na čtvrtek budou moci lidé v Česku pozorovat takzvaný modrý Měsíc. Označení nemá nic společného s barvou Měsíce, jedná se o typ úplňku. Pokud jsou v jednom kalendářním měsíci dva úplňky, označuje se ten druhý právě jako modrý. Zároveň půjde o úhlově největší úplněk v letošním roce.

Měsíc se nejvíce přiblíží Zemi podle astronoma Petra Horálka s Fyzikálního ústavu v Opavě ve středu 30. srpna v 17:52 středoevropského letního času, a to na vzdálenost 357 181 kilometrů. Podle Horálka bude nejzajímavější pozorovat východ Měsíce ve středu okolo 19:30, záleží na místě pozorování.

Jedná se už o druhý srpnový superúplněk, tedy úplněk, při kterém je Měsíc úhlově největší v roce. Ten první nastal v noci z 1. na 2. srpna, tehdy ho ale lidé nemohli pozorovat. V čase úplňku byl podle astronomů Měsíc ještě pod obzorem, zároveň se k Zemi teprve přibližoval. V době, kdy byl Zemi nejblíže, tedy ve vzdálenosti 357 309 kilometrů, se Měsíc nacházel opět pod obzorem, protože tato situace nastala až v 07:53 ráno. Nebylo tedy možné pozorovat Měsíc přesně v úplňku ani ve chvíli maximálního přiblížení, ale celé období mezi tím.

Reálný rozdíl mezi největším a nejmenším úplňkem bývá reálně dost malý, jak ukazuje srovnání z roku 2018:

Největší a nejmenší úplněk
Zdroj: Petr Horálek

Pojem modrý Měsíc neodkazuje na barvu, jak by se dalo očekávat, ale na anglické slovní spojení „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená obdobu našeho „jednou za uherský rok“. Označení upozorňuje na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, což není zcela obvyklé.

Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze podle astronomů objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země. Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů jenom v případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část spektra viditelného světla a do lidských očí pak doputuje jen ta modrá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...