Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.

Zatímco lidští baristé stále vaří kávu a obsluhují zákazníky, agentka AI, kterou řídí technologie Gemini od Googlu, dohlíží na téměř všechny ostatní aspekty podnikání, od najímání zaměstnanců po správu zásob.

Zatím není jasné, jak dlouho tento experiment vydrží, protože se zdá, že má AI problém dosáhnout zisku v konkurenčním stockholmském kavárenském prostředí.

Kavárna od svého otevření v polovině dubna dosáhla tržeb dosahujících v přepočtu více než 5700 dolarů (asi 118 tisíc korun), ale z původního rozpočtu přesahujícího 21 tisíc dolarů zbývá méně než pět tisíc. Velká část peněz byla utracena na jednorázové náklady na zprovoznění, a tak provozovatel doufá, že se bilance nakonec vyrovná a kavárna začne vydělávat.

Mnoho návštěvníků kavárny považuje za zábavné navštívit podnik, který je řízen umělou inteligencí. Zákazníci si mohou v kavárně vzít telefon a klást Moně otázky. „Je hezké vidět, co se stane, když posunete hranice,“ řekla zákaznice Kajsa Norinová. „A káva byla dobrá,“ dodala.

Otevřená Pandořina skříňka

Odborníci nicméně poukazují na řadu etických otázek, od role technologie v budoucnosti lidstva až po vedení pracovních pohovorů a hodnocení výkonu zaměstnanců.

Emrah Karakaya, docent průmyslové ekonomie na Královském technologickém institutu (KTH) ve Stockholmu, přirovnal tento experiment k „otevření Pandořiny skříňky“ a dodal, že svěřit řízení podniku umělé inteligenci může způsobit mnoho problémů. Co se podle něj stane, když se zákazník otráví jídlem? Kdo za to ponese odpovědnost?

„Pokud nemáte k dispozici potřebnou organizační infrastrukturu a pokud tyto chyby přehlédnete, může to způsobit škodu lidem, společnosti, životnímu prostředí i podnikání,“ upozornil Karakaya. „Otázkou je, zda nám na těchto negativních dopadech záleží,“ poznamenal.

Společnost Andon Labs, založená v roce 2023, je startup zabývající se bezpečností a výzkumem umělé inteligence. Podle vlastního vyjádření se zaměřuje na zátěžové testování agentů umělé inteligence v reálném světě tím, že jim dává „skutečné nástroje a skutečné peníze“.

Andon Labs spolupracuje s výrobcem ChatGPT OpenAI, společností Anthropic (model Claude), Google DeepMind a xAI Elona Muska a uvádí, že se připravuje na budoucnost, ve které „budou organizace autonomně řízeny umělou inteligencí“. Švédská kavárna je prezentována jako „řízený experiment“, který má prozkoumat, jak by mohla být AI v budoucnu nasazena.

„AI bude v budoucnu významnou součástí společnosti, a proto chceme tímto experimentem zjistit, jaké etické otázky vyvstanou, když budeme mít AI, která zaměstnává jiné lidi a řídí podnik,“ uvedla Hanna Peterssonová, členka technického týmu Andon Labs.

Když je šéfem robot

Laboratoř už dříve realizovala pilotní projekty, v nichž AI systém Claude od společnosti Anthropic řídil provoz automatů a obchod se suvenýry v San Franciscu. Simulace s automaty odhalila některé znepokojivé rysy: AI agent sliboval zákazníkům vrácení peněz, ale nikdy tak neučinil, a navíc záměrně lhal dodavatelům o cenách konkurence, aby si zajistil výhodnější pozici.

Mona se pustila do práce poté, co dostala několik základních pokynů, uvedla Peterssonová. Tým jí řekl, aby se pokusila provozovat kavárnu se ziskem, byla přátelská a neformální, aby sama řešila provozní detaily, ale v případě potřeby požádala o nové nástroje.

Agentka AI na základě těchto pokynů uzavřela smlouvy na elektřinu a internet a zajistila povolení pro manipulaci s potravinami a venkovní posezení. Poté inzerovala volná pracovní místa na LinkedIn a Indeed a zřídila obchodní účty u velkoobchodníků pro denní objednávky chleba a pečiva. S baristy komunikuje přes slack, ale často jim posílá zprávy mimo pracovní dobu, což je ve Švédsku na pracovišti tabu.

Zmatené objednávky, chaos s chlebem

Objevily se i další problémy, zejména související se zásobami. Mona objednala pro malou kavárnu šest tisíc ubrousků, čtyři lékárničky a tři tisíce párů gumových rukavic – a navíc konzervovaná rajčata, která se v žádném jídle podávaném v kavárně nepoužívají.

A pak je tu chléb. Někdy agentka objedná příliš mnoho, jindy zase nestihne denní termíny pekáren, což nutí baristy vyškrtnout z jídelníčku sendviče.

Peterssonová uvedla, že problémy s objednávkami jsou pravděpodobně způsobené „omezeným kontextovým obsahem“ AI asistentky. „Jakmile se stará vzpomínka na objednávku vytratí z kontextu, úplně zapomene, co si v minulosti objednala,“ dodala Peterssonová.

Barista Kajetan Grzelczak uvedl, že se zatím neobává, že by ho nahradila umělá inteligence. „Všichni zaměstnanci jsou v podstatě v bezpečí,“ řekl. „Ti, kdo by se měli obávat o své pracovní místo, jsou střední vedoucí pracovníci, management,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 10 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 13 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 15 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 16 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 17 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.