V USA se narodil chlapec z tři dekády starého embrya

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.

Lindsey a Tim Pierceovi ze státu Ohio embryo „adoptovali“ od dárkyně, která ho nechala zmrazit před 31 lety. V listopadu roku 2024 bylo přeneseno do dělohy Pierceové, která minulý víkend porodila miminko, jež dostalo jméno Thaddeus.

Když se snažili o početí, nesnažili se překonat rekord, uvedli pro web MIT Technology Review, který o tomto případu informoval jako první. „Jenom jsme prostě chtěli mít dítě,“ řekla Lindesy Piercová.

Příběh psaný biotechnologií

Na začátku 90. let se Linda Archerdová rozhodla, že se pokusí otěhotnět pomocí umělého oplodnění (IVF) poté, co se jim s manželem nedařilo několik let počít přirozenou cestou. Výsledkem byly v roce 1994 čtyři embrya. Jedno bylo zavedeno do dělohy Archerdové, které se následně narodila dcera, jež je tedy o tři dekády starší biologickou sestrou Thaddeuse. Sama má desetileté dítě. Další tři embrya byla zmrazena a uložena.

Když se s manželem rozvedli, Archerdová se dozvěděla o takzvané adopci embryí. Při ní mají dárci vliv na to, komu budou embrya darována. Archerdová si přála, aby její embryo „adoptoval“ bělošský křesťanský manželský pár, což vedlo k adopci embrya manželi Pierceovými.

Když po porodu chlapce uviděla, upoutala ji jeho podobnost s vlastní rodinou. „První věc, které jsem si všimla, když mi Lindsey poslala jeho fotky, bylo, jak moc se podobá mé dceři, když byla malá. Vytáhla jsem naše rodinné album a porovnala je. Není pochyb o tom, že jsou to sourozenci.“

Před Thaddeusem se narodily děti z embryí starých 27 a 30 let. Takové případy jsou však vzácné, protože jen málo organizací je ochotno přijmout stará embrya. Znepokojuje je totiž doba a způsob jejich skladování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 1 hhodinou

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 2 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 3 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 4 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 21 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 22 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.