V Ostravě bude supervýkonný kvantový počítač, první v Česku

Národní superpočítačové centrum získá první kvantový počítač v Česku. Bude umístěný v superpočítačovém centru IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Hodnota stroje je zhruba 125 milionů korun. Systém bude uveden do provozu do roku od podpisu smlouvy, která byla uzavřena tento týden.

„Kvantové počítače mají potenciál řešit problémy, které jsou pro klasické počítače extrémně obtížné nebo prakticky nemožné. Kvantové počítání je stále ve fázi rozvoje a jeho plný potenciál ještě nebyl naplno využit. Avšak jak technologie postupují, je pravděpodobné, že kvantové počítače přinesou revoluci v mnoha oblastech vědy,“ uvedla univerzita.

„Jsme nadšeni, že budeme mít kvantový počítač s touto unikátní topologií Jeho architektura nám umožní výrazně zlepšit efektivitu výpočtů a škálovatelnost našeho systému. Díky této topologii můžeme lépe využít kvantové provázání a dosáhnout rychlejších a přesnějších výsledků v široké škále aplikací, od umělé inteligence až po simulace komplexních systémů,“ uvedl ředitel superpočítačových služeb IT4Innovations Branislav Jansík.

Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je výzkumným, vývojovým a inovačním centrem v oblasti vysoce výkonného počítání, datových analýz, kvantového počítání a umělé inteligence a jejich využití v dalších vědeckých, průmyslových i společenských oborech. Od roku 2013 provozuje nejvýkonnější superpočítačové systémy v Česku. Poskytuje je jak českým, tak zahraničním výzkumným týmům z akademické i soukromé sféry.

Jako knihovna, která daruje čtenáři čtyři ruce navíc

Kvantový počítač je jako superrychlá a superinteligentní knihovna, kde ale v poličkách místo papírových knih stojí kvantové bity neboli qubity. Zatímco klasický počítač pracuje s bity, které mohou mít hodnotu 0 nebo 1 (jako rozsvícená nebo zhasnutá žárovka), qubity mohou být současně v obou stavech díky kvantové vlastnosti zvané superpozice.

Díky tomu se mohou při vyhledávání informace místo jedné cesty k cíli (pouze 0 nebo 1) vydat mnoha různými cestičkami. Jako by v knihovně čtenář nelistoval jednou knihou, ale protože má osm rukou, může číst třeba ve čtyřech najednou. Že to není možné? V reálném světě ne, ale pravidla kvantového světa jsou zcela odlišná a mnohdy nemají v tom normálním ani nic podobného.

Zjednodušeně řečeno: kvantový počítač může prozkoumat více možností najednou a tím pádem je schopen řešit některé problémy mnohem rychleji.

Ani to ale ještě není všechno. Další důležitou vlastností kvantového světa je kvantová provázanost, další jev, který se nedá úplně snadno popsat v normálním světě: dvě částice mohou být propojené tak, že si o sobě udrží informace bez ohledu na to, jak daleko jsou od sebe. Třeba i na druhé straně kosmu. V podstatě by se to dalo vysvětlit opět na příkladu s knihovnou: kdyby čtenář otevřel knihu v levém dolním rohu police, rovnou by četl i to, co je v propojené knize, kterou si od něj půjčil soused na dovolenou do Egypta.

Celkově se kvantové počítače hodí pro složité úkoly, jako je například dešifrování kódů, simulace molekul nebo optimalizace problémů, které by klasické počítače zvládly jen stěží. Ale stále jsou ještě v rané fázi vývoje, takže se teprve uvidí, jaký dopad budou mít na svět.

Pro koho to bude

Kvantový počítač v Ostravě bude k dispozici širokému spektru evropských uživatelů, od vědeckých komunit po průmysl a veřejný sektor. „Připravovaná kvantová výpočetní infrastruktura podpoří vývoj široké škály aplikací s průmyslovým, vědeckým a společenským významem pro Evropu a rozšíří evropskou superpočítačovou infrastrukturu o nové technologie,“ uvedla univerzita.

Technické parametry tohoto konkrétního stroje z něj podle univerzity dělají světově ojedinělou instalaci pro kvantové výpočty. Systém bude v Ostravě propojen s petascalovým superpočítačem Karolina. „Instalace kvantového počítače konsorcia LUMI-Q v Ostravě je pro nás nejen technickým, ale i strategickým úspěchem. Tato infrastruktura nám umožní přispět k dalšímu rozvoji kvantových technologií a podpoří evropské úsilí stát se lídrem v této oblasti,“ dodali zástupci projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.