V Austrálii vyvíjejí čip, který upozorní na riziko infarktu či mrtvice

Nahrávám video

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Michael Adams před sedmi lety netušil, že trpí vyšším rizikem mrtvice. Jeho první příhoda tak přišla nečekaně – při sledování televize. „Nic nebolí. Prostě omdlíte. A je po vás – pokud vás nikdo nezačne léčit a nikdo s vámi není,“ popisuje.

Adamse tehdy zachránila manželka, která si jeho kolapsu včas všimla. Dnes je pro něj braní léků proti srážlivosti krve rutina.

Vědci z Univerzity v Sydney teď ale vyvíjejí čip, který by příznaky zpozoroval ještě dřív než sebepozornější partner. Přístroji by stačila jenom kapička krve ze špičky prstu – ta se pak díky technologii čipu rozpohybuje podobně jako v lidském těle.

„Když zařízením prochází krev, tak se sráží krevní buňky. My pak změříme průběh srážení – třeba to, jak je rychlé,“ popsal biomedicínský inženýr Arnold Lining Ju z Univerzity v Sydney.

Kromě shluků krevních destiček čip monitoruje i bílé krvinky. Ty mohou zase prozradit například zánět cévní stěny ještě předtím, než způsobí mrtvici s vážnými následky.

Malé zařízení na těle či u telefonu

Vynález s nadějí pozorují i lékaři z nedaleké nemocnice. Doufají, že jim pomůže zachytit pacienty, u kterých riziko krevních sraženin často kolísá. „Toto zařízení má velký potenciál rozpoznat liid, u nichž se riziko mění ze dne na den.  A také můžeme použít informace, které nám předá, abychom zesílili léčbu během období, kdy jsou zranitelní,“ uvedli lékaři.

Australští vědci by chtěli, aby se jejich čipy daly zabudovat do drobných přístrojů. S nimi by si pak lidé pravidelně kontrolovali zdravotní stav. „V budoucnosti chceme tyto návrhy mikrofluidních systémů převést do nepatrných zařízení, která by se dala nosit na těle nebo připojit k mobilu,“ dodal Liu.

Tak podrobné sledování lidského zdraví sice může nahánět hrůzu, Michael Adams a jeho žena by ho ale přivítali. A to i kvůli čtyřicetiletému synovi, který trpí stejnou poruchou jako jeho otec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026
Načítání...