Umělá inteligence nalezla tři stovky doposud neznámých planet ve vzdálených slunečních soustavách. Podařilo se jí to hloubkovou analýzou dat z v současnosti již nefunkčního Keplerova teleskopu.
Keplerův teleskop přestal pracovat už v listopadu 2018, výsledky jeho práce ale doplňují lidské poznání ještě nyní.
Keplerův dalekohled pozoroval stovky tisíc hvězd s cílem najít u nich planety, zejména ty potenciálně obyvatelné. Teleskop se soustředil na dočasné poklesy jasnosti hvězdy – kolísání může naznačovat, že před ní přechází její planeta. Jenže to neplatí vždy a analýza zabere spoustu času a lidských sil.
Proto vědci k analýze katalogu mise Kepler použili neuronovou síť ExoMiner. Tento druh umělé inteligence se umí sám učit, pokud k tomu má dostatek vstupních dat – a těch má dalekohled nepřeberné množství. Byl to právě tento teleskop, který pomohl objevit zhruba tři tisíce exoplanet, tedy většinu ze čtyř a půl tisíce známých.
Stroj schopnější člověka
Umělá inteligence hledá exoplanety v Keplerových datech úplně stejně jako lidé, jen je v tom řádově efektivnější. Důkazem je 301 nově objevených těles. Bohužel žádná z nově potvrzených exoplanet není pravděpodobným kandidátem na život, protože se nachází mimo obyvatelné zóny svých mateřských hvězd.
„Když ExoMiner řekne, že něco je planeta, můžete si být jisti, že to planeta je,“ tvrdí Hamed Valizadegan, vedoucí projektu ExoMiner a manažer strojového učení z Asociace univerzitního kosmického výzkumu při výzkumném středisku NASA Ames. „ExoMiner je velmi přesný a v některých ohledech spolehlivější než stávající strojové klasifikátory i lidští odborníci, které má napodobovat,“ doplňuje.
Astronomové nyní hodlají využít algoritmus, který se takto osvědčil, k analýze dat z dalších misí, které budou hledat planety v kosmu. Mělo by se to týkat především mise NASA TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a teprve plánovaného výzkumu Evropské kosmické agentury PLATO (Planetary Transits and Oscillations of Stars), který odstartuje v roce 2026.
