Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.

Trojice vědců cenu obdržela za průlomové práce, které prokázaly, že v přírodě existuje vedle feromagnetismu a antiferomagnetismu také třetí základní forma magnetismu. Tento objev změnil víc než sto let staré chápání magnetického uspořádání a otevřel zcela nové pole pro výzkum s významnými důsledky pro kvantové materiály, fyziku kondenzovaných látek a budoucí informační technologie.

„Altermagnety jsou žhavým tématem současné fyziky a všem třem kolegům srdečně gratuluji k tomuto mimořádnému ocenění jejich vynikající práce. Pozoruhodné je, že za pouhých padesát let existence Europhysics Prize už 14 jejích laureátů získalo později také Nobelovu cenu za fyziku. Takže třeba je tato cena i příslibem něčeho ještě většího,“ komentoval úspěch ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza.

Objev i teoretické rozpracování altermagnetismu byly dílem především evropských vědců, díky čemuž je Evropa považována za kolébku tohoto nového výzkumného směru. Na jejich práci dnes navazují rychle rostoucí výzkumné programy po celém světě, včetně významných iniciativ ve Spojených státech, Japonsku a dalších asijských zemích.
Evropská fyzikální společnost
Evropská fyzikální společnost

Altermagnety jsou nový typ magnetických materiálů: nejsou magnetické navenek jako běžné magnety, ale ani „neutrální“ jako druhý známý typ magnetů, tedy takzvané antiferomagnety. Uvnitř mají velmi uspořádanou strukturu, díky čemuž altermagnety mohou řídit tok elektronů podobně jako klasické magnety, jen bez rušivého magnetického pole.

Trojice oceněných
Zdroj: Evropská fyzikální společnost

Altermagnety tedy kombinují žádoucí vlastnosti obou předchozích skupin a magnetické pole vytvoří jenom při průtoku elektrického proudu. Tyto vlastnosti z nich dělají slibné materiály pro rychlejší a úspornější elektroniku.

Existenci altermagnetických stavů vědci postupně potvrzovali různými metodami, mimo jiné spektroskopickými měřeními a elektrickým transportem. Z původní teoretické myšlenky tak během několika let vznikly samostatné a velmi rychle rostoucí oblasti výzkumu, do něhož se zapojily týmy v Evropě, Severní Americe i Asii.

Tento objev tedy představuje průlom v základní fyzice, ale má i přelomový technologický potenciál. Jednou z možností jsou například rychlejší a úspornější paměti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 17 mminutami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 3 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 20 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 21 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.