Středozemní moře je nejteplejší v historii, ukazují měření

Středozemní moře dosáhlo tento týden nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom  informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.

„Byl překonán nový rekord (…) mediánové denní teploty na hladině Středozemního moře, a to 28,71 stupně Celsia,“ uvedli vědci z barcelonského výzkumného institutu na základě analýzy satelitních údajů evropské služby Copernicus. Předchozí rekord z 23. srpna 2003 činil 28,25 stupně.

Mezi italským ostrovem Sicílie a městem Neapol byly lokálně zaznamenány teploty vody dokonce přesahující 30 stupňů, což je o čtyři stupně nad normálem.

Tyto údaje musí ještě potvrdit služba Copernicus. Španělští výzkumníci jsou však podle AFP přesvědčeni, že číslo je správné minimálně na jedno desetinné místo. Vědci dávají přednost teplotnímu mediánu před průměrem, který bývá příliš ovlivňován extrémními teplotními výkyvy v izolovaných částech Středomoří. 

ICM ve zprávě z poloviny července tvrdí, že se Středozemní moře otepluje celé – jak jeho povrch, tak i hlubší vody – a současně v něm stoupá slannost vody. Nejrychleji se ohřívá povrchová voda u Katalánska, kde se zvýšila od začátku měření o 3 stupně Celsia. 

  • Průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem. 
  • Medián je prostřední hodnota. To znamená, že polovina všech hodnot je větší než medián a druhá polovina menší než medián.
  • Například u řady čísel 1, 2, 3, 4, 40 je průměr 10, ale její medián je pouze 3. Z podobných důvodů se může stát, že má většina lidí mzdu nižší, než je mzda průměrná.

Vysoké teploty vody ohrožují mořské ekosystémy. Podle studie z července 2022 v časopise Global Change Biology se během vln veder ve Středozemním moři v letech 2015 až 2019 odehrál masivní úhyn přibližně padesáti druhů mořských živočichů, od korálů, přes ježovky po různé měkkýše. Mořští biologové se obávají, že k něčemu podobnému dojde i letos.

Jiná oblast zasažená vlnou teplé vody, Florida, už tyto problémy hlásí – týkají se zejména bělení korálů, na nichž umírají symbiotické řasy.

Oblast Středomoří, kterou tento měsíc zasáhly rekordní vedra a rozsáhlé lesní požáry, je mezivládním panelem OSN pro změny klimatu (IPCC) dlouhodobě hodnocena jako ohnisko projevu globálních klimatických změn.

„Od 80. let 20. století došlo k drastickým změnám v mořských ekosystémech Středozemního moře, a to jak s ohledem na pokles biologické rozmanitosti, tak s ohledem na příchod invazních druhů,“ uvádí IPCC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.