Stereotypy sráží matematický um dívek už v první třídě

Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.

V bohatých zemích dnes ženy na univerzitách převažují nad muži. Existuje ale jedna výjimka: netýká se to matematiky. V tomto oboru navíc po celém světě dosahují dospívající chlapci lepších výsledků v matematických testech než dívky. A dospělí muži se také častěji věnují zaměstnáním, která nějak s matematikou souvisejí. Přitom neexistuje žádný důkaz, že by „od přírody“ měly ženy menší talent na počítání. Jak je to možné?

Teď se na tuto důležitou společenskou otázku podívali velmi detailně francouzští vědci. Zjistili, že na začátku života mají chlapci i dívky velmi podobné vlohy pro matematiku i výsledky v ní. Ale už v první třídě základní školy se začínají objevovat první rozdíly – a stačí k tomu pouhé čtyři měsíce. Po celém školním roce už byly znatelné.

Zásadní je podle autorů studie, která vyšla v polovině června v odborném časopise Nature, zjistit, co je vlastně příčinou toho, proč se dívky tak moc od chlapů začínají odchylovat, přičemž je pravděpodobné, že existuje souvislost se vzdělávacími systémy.

Jedním z hlavních důvodů podle nich je, že dívky mají z matematiky větší obavy než chlapci, což by mohlo snížit jejich výkonnost v časově omezených testech. Dalším důvodem je stereotyp, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, což může zhoršovat jejich výkony a podkopávat jejich sebedůvěru. „Učitelé by mohli tyto stereotypy přenášet dál tím, že úspěch dívek přisuzují spíše jejich píli, ale úspěch chlapců považují za důsledek jejich talentu,“ doporučují autoři.

Pryč s předsudky

Pokud je příčina opravdu ve školách, tak by se problém dal zmenšit, nebo dokonce zcela úplně eliminovat. Autoři studie rovnou zveřejnili několik návrhů, jak na to.

Jedním z nich je aktivnější podpora dívek, aby se zbavily nezdůvodněného, ale opakovaného a zažitého předsudku „holky se na matiku nehodí“. Učitelé by měli více dbát na aktivní účast dívek v hodinách matematiky a podporovat lásku k oboru i mimo školu.

„Když vidíme tyto výsledky, tak z etického hlediska prostě nemůžeme nic nedělat,“ konstatovala autorka studie, neurovědkyně Pauline Martinotová z francouzské Komise pro alternativní energie a atomovou energii v Paříži.

„Je to smutné, argumenty ve studii jsou velmi pádné. Pokud je pravda, že jsou na tom obě pohlaví při vstupu do školy stejně dobře, měli bychom je tak udržet,“ uvedla pro Českou televizi matematička Tereza Martínková Bártlová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Ve škole klademe důraz nejen na správný výsledek, ale i na rychlost výpočtu. A v tom jsou chlapci opravdu odvážnější a výsledky mají rychle. Holčičky mají oproti tomu více strach z neúspěchu, takže jsou pomalejší,“ přináší další argument Martínková Bártlová.

Vše, co studie zjistila, potvrzuje matematička i z vlastní zkušenosti. „Taky jsem byla spíš ta úzkostlivá holčička, která kvůli tomu moc neuspívala v různých soutěžích. Potřebovala jsem prostě čas,“ zdůrazňuje.

Nahrávám video

Stereotypy i doma

Část „viny“ by mohla spočívat také v rodičích, naznačují autoři. Ti by totiž také mohli předpokládat, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, a chovat se ke svým dětem kvůli tomuto předsudku odlišně.

Souběh těchto okolností by pak mohl být příčinou toho, proč se hodnocení chlapců a dívek začíná lišit právě v době nástupu na základní školu.

„Změnit postoje a zakořeněné chování není nikdy snadné. Je ale nezbytné, aby společnost a vzdělávací systémy situaci ještě více nekomplikovaly. Školy a širší společnost by měly v souladu s nejnovějšími poznatky nabídnout všem dětem co nejlepší šanci uspět,“ dodávají autoři práce v komentáři, kterým studii doprovodili.

„Zásadní roli hraje učitel. Musí vědomě bojovat proti stereotypům a dívkám opakovat, že v matematice mohou být stejně dobré jako chlapci,“ přidává ještě jeden tip česká matematička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 37 mminutami

Další nakažený morem v Rusku? WHO žádá informace

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec, uvedla agentura Reuters. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu.
před 51 mminutami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 23 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.