Start rakety k ISS sledovali s napětím i čeští vědci a studenti. Mají v ní svůj magnetometr

Nahrávám video

Z Mysu Canaveral na Floridě v neděli odstartovala nákladní vesmírná loď Dragon společnosti SpaceX. Před zhruba dvěma hodinami přistála s více než 2170 kilogramy zásob a vybavení na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Raketa Falcon 9, která ji vynesla, se pak úspěšně vrátila na zemi. Tentokrát let s napětím sledovali i čeští vědci a studenti. Na palubě je totiž i jejich experiment, který bude sledovat nejen elektromagnetické pole Země, ale i samotné stanice.

Tým studentů z Hasseltské univerzity v Belgii, kde působí i Češi, přihlásil svůj experiment do programu Evropské vesmírné agentury už loni na jaře. Na přípravu citlivého magnetometru, který využívá vlastnosti diamantů, pak měli jen rok.

„Bylo to super, adrenalin, nadšení, hlavně jak jsme tam v celém týmu očekávali, než to vyletí nahoru. Konečně to trochu odlehlo, že už to letí nahoru, tak aspoň den klid,“ řekl student a vedoucí studentského týmu projektu OSCAR-QUBE Jaroslav Hrubý.

Vedoucí výzkumné skupiny pro kvantovou fotoniku na IMO-IMOMEC Miloš Nesládek pak připomněl náročné práce studentů, protože museli připravit prototyp zařízení, které je funkční a „nemůže mít potom žádné poruchy“.

Příprava na další pokusy

Loď Dragon vynesla do vesmíru raketa Falcon. Na palubě lodi byli kromě jiného i čerstvé potraviny jako avokádo, citrony a zmrzlina, které mají zpestřit jídelníček sedmi astronautů pobývajících v současné době na stanici.

Zásilka zahrnuje i materiál pro další vědecké pokusy, včetně mravenců a žábronožek. Například vědci Wisconsinského univerzitního systému posílají na Mezinárodní vesmírnou stanici semena huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), plevelné rostliny, kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Vyslané vzorky betonu, solárních článků a dalšího materiálu mají být otestovány ve stavu beztíže.

Japonský start-up Gitai vyzkouší ve vesmíru robotickou paži, která by měla v budoucnu zastoupit kosmonauty při šroubování předmětů a dalších běžných pracích. První testy budou provedeny uvnitř vesmírné stanice, budoucí modely robotické paže by se pak měly využívat i ve volném kosmu při různých opravách. Už v roce 2025 by se mohly tyto roboty podílet na výstavbě základny a těžbě vzácných nerostů na Měsíci, uvedl představitel firmy Tojotaka Kozuki.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 7 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 10 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 13 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.