Spermie savců chrání brnění ze sirovodíku, ukázal český výzkum

Prudce jedovatý plyn sirovodík, správněji sulfan, ostře páchnoucí po zkažených vejcích, chrání spermie savců, včetně člověka, před vážným poškozením. Zjistili to vědci z Biomedicínského centra plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na výzkumu role sulfanu v plodnosti samců spolupracují se španělskými odborníky z Universidad de Castilla-La Mancha.

Úroveň ochrany spermií sulfanem může hrát významnou roli v léčbě lidské neplodnosti nebo v nejrůznějších biotechnologických postupech při rozmnožování hospodářských zvířat.

Úlohou sulfanu v regulaci plodnosti se tento tým zabývá dlouhodobě. Před několika lety jako první odhalili významnou roli sulfanu u vajíček savců. Přestože tento plyn jedovatostí předčí cyankáli, organismy si ho vyrábějí v malých množstvích ve svých buňkách a používají ho k nejrůznějším účelům.

„Z plynů, které plní v organismu důležitou roli signálních molekul, takzvaných gasotransmiterů, je už dlouho znám oxid dusnatý. Jednou z jeho hlavních úloh je regulace průtoku krve cévami. Na významnou roli sulfanu v těle živočichů nahlíželi vědci dlouho s despektem právě proto, že je ve větších koncentracích prudce jedovatý. Dnes už ale není o zásadním významu tohoto plynu pro náš organismus nejmenších pochyb,“ uvedl vedoucí týmu Jan Nevoral. Nejnovější studii jeho týmu publikoval vědecký časopis Scientific Reports.

Brnění pro spermii

Varlata samců vyrábějí podle Nevorala poměrně velká množství sulfanu. Chrání spermie na cestě k vajíčku před vnějšími vlivy, například před volnými radikály. Plyn se podle plzeňských vědců váže na určitá místa bílkovin ve spermii, a tím ji chrání před poškozením.

„Spermie získávají tuto ochranu sulfanem ještě během vývoje ve varleti. Do pohlavního traktu samice už vstupují náležitě 'obrněny' atomy síry na všech citlivých místech,“ popsala první autorka studie Hedvika Řimnáčová z Nevoralova týmu.

Než se spermie dostane k oplodnění vajíčka, musí podniknout i několikadenní cestu pohlavním traktem samice. Čelí přitom řadě nepříznivých vlivů, včetně působení silně reaktivních volných radikálů. Volné radikály vznikají i v samotné spermii jako zplodiny intenzivního metabolismu při produkci energie potřebné k pohybu spermie. Jsou ale i v okolním prostředí.

Volné radikály mohou vážně poškodit bílkovinné molekuly, a narušit tak životně důležité pochody spermie. Takovému poškození dokáže podle plzeňských výzkumníků sulfan bránit. Vědci potvrdili existenci přirozené ochrany sulfanem u lidských spermií, ale také spermií myší a divokých prasat. Jde tedy podle nich o fenomén, který se uplatňuje obecně u savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...