Španělští vědci vyrobili baterii z lidské krve. Má potenciál i limity

Vědci z Chemického institutu pro energii a životní prostředí na univerzitě v Córdobě vyvinuli baterii, která využívá k usnadnění elektrochemických reakcí hemoglobin. Díky této bílkovině obsažené v červených krvinkách vydrží baterie fungovat přibližně dvacet až třicet dní. Má velký potenciál, ale i limity – například zatím nejde nabít.

Bez hemoglobinu by lidské tělo nemohlo fungovat: je zodpovědný za přenos kyslíku z plic do různých tkání a následně za přenos oxidu uhličitého opačným směrem. Jeho unikátních vlastností vázat se na kyslík by se dalo využít i v jiných oblastech, například v elektrochemických zařízeních, kde hraje kyslík také významnou roli. A přesně takovou aplikaci se rozhodli prozkoumat španělští vědci.

Vycházeli z nedávného oxfordského výzkumu, který popsal slibné vlastnosti hemoglobinu pro baterie teoreticky. Španělé se pokusili převést poznatky do praxe. Vyrobili proto experimentální baterii, která je biokompatibilní, což znamená, že by se dala bez problémů implantovat do lidského těla. A využívá hemoglobin v elektrochemické reakci, která přeměňuje chemickou energii na elektrickou.

Výhody a nevýhody

Španělští inženýři využili hemoglobin v zinko-vzduchové baterii, což je udržitelnější alternativa k lithium-iontovým bateriím. Právě v nich by mohl hemoglobin mohl zastávat funkci katalyzátoru, tedy látky, která pomáhá nutné chemické reakci, jež vyrobí elektřinu.

Manuel Cano Luna, který na projektu pracoval, vysvětluje: „Aby byl katalyzátor dobrým katalyzátorem, musí mít dvě vlastnosti: musí rychle absorbovat molekuly kyslíku a relativně snadno tvořit molekuly vody. A hemoglobin tyto požadavky splňuje.“ Díky tomu se týmu podařilo dosáhnout toho, že prototyp biokompatibilní baterie fungoval s 0,165 miligramy hemoglobinu po dobu dvaceti až třiceti dní.

Prototyp má kromě vysokého výkonu i další výhody. Především jsou zinko-vzduchové baterie udržitelnější a odolávají nepříznivým atmosférickým podmínkám, na rozdíl od jiných baterií, které jsou ovlivněny vlhkostí a k jejichž výrobě je zapotřebí inertní atmosféra.

Za druhé, jak tvrdí Cano Luna, „použití hemoglobinu jako biokompatibilního katalyzátoru je docela slibné, pokud jde o využití tohoto typu baterií v zařízeních, která jsou integrována do lidského těla“, jako jsou například kardiostimulátory. Baterie totiž pracuje při pH 7,4, což je podobné pH krve. Kromě toho, protože hemoglobin je přítomen téměř u všech savců, mohl by se dát použít i protein živočišného původu.

Baterie má ale i prostor pro zlepšení. Zejména se jedná o takzvanou primární baterii, což znamená, že se nedá nabíjet. Tým proto už pracuje na vylepšení v tomto směru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...