SpaceX musí propustit desetinu zaměstnanců. Muska zlobí program satelitů

Vesmírná společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska propustí zhruba deset procent ze svých více než šesti tisíc zaměstnanců. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Los Angeles Times s odvoláním na zdroj obeznámený se situací.

„SpaceX se musí stát štíhlejším podnikem. To znamená, že se musíme rozloučit s některými talentovanými a tvrdě pracujícími členy týmu,“ reagovala Muskova firma na otázky listu Los Angeles Times ohledně snižování počtu zaměstnanců.

Informace potvrdil i britský deník Guardian. Podle něj společnost reaguje na „extrémně náročné výzvy v budoucnosti“. V dopise médiím mluvčí společnosti uvádí: „Abychom mohli dál dodávat služby svým zákazníkům a úspěšně vyvíjet kosmické lodě a globální internet, musí se SpaceX stát štíhlejší. I individuálně už totiž jakýkoliv z těchto kroků jiné organizace přivedl k bankrotu.“

Problémy satelitního programu

Už v červnu roku 2018 propustil Musk nejméně sedm lidí z vrcholného managementu satelitního programu SpaceX, který sídlí v Seattlu. Podle médií byly příčinou jejich propuštění rozpory v tom, jak rychle má společnost vyvíjet a testovat satelity Starlink.

Tento program totiž čelí silné konkurenci společností OneWeb a Telesat, které by se chtěly stát prvními na trhu s internetovými službami přenášenými pomocí satelitní sítě. Musk propuštěné zaměstnance nahradil experty z centrály firmy v Kalifornii.

Novinky ze SpaceX

Musk minulý týden představil veřejnosti projekt Starship – testovací verzi horního stupně rakety, jejíž spodní část se jmenuje Super Heavy. Podle něj se tento stroj připravuje na testy, které by se měly uskutečnit v horizontu několika týdnů.

Avantgardní podnikatel založil společnost SpaceX v roce 2002 a dosáhl s ní řady úspěchů v oblasti vesmírné dopravy. Je rovněž zakladatelem a generálním ředitelem výrobce elektromobilů Tesla, pracuje také na vývoji bateriových úložišť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...