Sonda Perseverance našla na Marsu organické molekuly. Na místě, kde byly podmínky pro život

Vozítko NASA Perseverance zkoumá známky dávného života na Marsu. Nyní se mu podařilo získat jedny z nejslibnějších vzorků z rudé planety – podle vědců obsahují organické látky. Vozítko je navíc našlo v oblasti, kde před miliardami let byly podmínky vhodné pro život.

Podle NASA se v kráteru Jezero povedlo nalézt několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jezero je asi 28 kilometrů široký kráter, kde se v minulosti zřejmě nacházela říční delta, která vznikla před přibližně 3,5 miliardy let.

„Jezero jsme pro tuto misi vybrali, protože nám umožňuje prozkoumat prastaré prostředí, které mohlo být obyvatelné nějakými formami života. A umožňuje nám tak hledat důkazy o životě na Marsu, v horninách usazených v té době, tedy asi před třemi miliardami let,“ uvedl Ken Farley, který se na misi Perseverance podílí.

„Chci zdůraznit, že tato mise nehledá existující život – tedy věci, které žijí dnes. Místo toho se díváme do velmi vzdálené minulosti, kdy bylo klima na Marsu zcela jiné než dnes,“ dodal Farley.

Sonda Perseverance odstartovala v červenci 2020 a v únoru 2021 přistála v kráteru Jezero. Od 7. července letošního roku podle NASA rover odebral čtyři vzorky z delty – celkový počet odebraných „vědecky přesvědčivých vzorků hornin“ se tak zvýšil na dvanáct.

Co znamená organická hmota?

Perseverance v současné době zkoumá v kráteru Jezero usazeniny, neboli sediment. Vozítko už dříve našlo na dně kráteru vyvřelé horniny. Rozdílné druhy „kamení“ jsou pro vědce důležité – poskytuje jim to mnoho informací o složité geologické minulosti kráteru Jezero.

Mezi nejvýznamnější nálezy patřil kámen, který podle Farleyho obsahuje „zajímavé organické sloučeniny“. Pomocí přístroje nazvaného SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) se jeho týmu povedlo objevit organické molekuly v asi metr velkém kameni, který dostal přezdívku „Wildcat Ridge“. Vědci předpokládají, že tato hornina se vytvořila s bahnem a jemným pískem ve vypařujícím se slaném jezeře před miliardami let.

„Je zřejmé, že odhalujeme větší příběh, než je ten, který se odehrává v kráteru Jezero. Na každém cíli, který jsme doposud pomocí SHERLOC pozorovali, jsme našli signály, o nichž se domníváme, že pravděpodobně pocházejí z organické hmoty,“ uvedla na tiskové konferenci Sunanda Sharmaová, která má přístroj SHERLOC na starosti.

Dodala, že to nebylo úplně neočekávané, protože tyto výsledky odpovídají předchozím výzkumům. „Ale důležité a zajímavé je, že organické látky zřejmě přetrvávají ve velmi drsném prostředí marsovského povrchu,“ doplnila.

Podle NASA už marsovské vozítko Curiosity v roce 2013 nalezlo důkazy o přítomnosti organických látek ve vzorcích horninového prachu. Sonda Perseverance také už dříve detekovala organické látky v kráteru Jezero. Nejnovější nález se liší tím, že pochází z oblasti s podmínkami, které by umožňovaly existenci života v dávné minulosti rudé planety, vysvětlují vědci.

„To, že organické látky byly nalezeny v sedimentární hornině – známé tím, že se v ní na Zemi zachovaly zkameněliny dávného života – je opravdu důležité,“ řekl Farley. Samotné zbytky organických molekul ještě neznamenají automaticky život, mohou totiž vznikat i jinými způsoby, ale kombinace podmínek vhodných pro život a existence organických molekul na stejném místě, je už pro vědce docela silným náznakem, že zde život opravdu kdysi existovat mohl. 

„Na další závěry ohledně toho, co je obsaženo ve vzorku z Wildcat Ridge, si ale budeme muset počkat, dokud se nevrátí na Zemi k důkladnému studiu v rámci mise Mars Sample Return,“ dodává Farley.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 46 mminutami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 1 hhodinou

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.