Slovenská akademie detailně prozkoumala vakcíny proti covidu. Nenašla problém

Slovenská akademie věd (SAV) oznámila, že přezkoumala očkovací látky proti onemocnění covid-19. Na základě této analýzy odmítla tvrzení zmocněnce slovenské vlády Petera Kotlára, že mRNA vakcíny obsahují zvýšené množství DNA a že představují riziko. Vakcíny organizace prozkoumala z podnětu vlády premiéra Roberta Fica.

„Analýza složení mRNA vakcín jasně ukázala, že tyto vakcíny obsahují pouze stopové množství molekul DNA, které je hluboko pod schválenými limity,“ uvedla Slovenská akademie věd (SAV). „Vakcíny také neobsahují žádné příměsi jiných látek, a zejména neobsahují grafenové sloučeniny,“ vyvrátila rovnou několik kolujících dezinformací.

Zmocněnec slovenské vlády pro prověření postupu státu za koronavirové nákazy Kotlár letos v březnu tvrdil veřejnosti, že na základě jeho informací mohou mRNA vakcíny proti covidu-19 u naočkovaných lidí vyvolat rakovinu, a dokonce i měnit lidskou DNA. Očkované lidi zároveň přirovnal ke geneticky modifikované kukuřici a vyslovil se pro zákaz používání těchto vakcín. Očkovací látky pro něj pro tyto účely analyzovala laboratoř jeho spolupracovnice, české molekulární genetičky Soni Pekové.

„Medializovaná prohlášení a práce obsahující tvrzení o vysokém množství DNA, na základě nichž byla provedena i analýza SAV, se zakládají na technicky nesprávných postupech a/nebo špatně interpretovaných výsledcích,“ konstatovala SAV.

Dodala, že uvedená prohlášení spolu s nepodloženými a nesmyslnými tvrzeními o hrozbách očkování představují nebezpečný zdroj manipulace se strachem veřejnosti, který vážně ohrožuje zdraví lidí.

Kotlár avizoval, že výsledky neuzná

Tyto výsledky na zmocněncovo vyšetřování nebudou mít žádné dopady. Kotlár totiž už předem konstatoval, že výsledky analýzy od SAV neuzná. A to proto, že tato instituce podle něj nemá k tomu certifikované pracoviště.

Detaily závěrů své analýzy SAV zatím nezveřejnila, výsledky studie by měla projednat vláda. Kotlár dříve v letošním roce novinářům také řekl, že roztrhá svůj lékařský diplom, pokud se ve svých závěrech ohledně vakcín mýlí. Kotlár není infektolog, ale ortoped a současně je poslancem slovenské sněmovny, do které se dostal na kandidátní listině nyní nejmenší slovenské vládní strany SNS.

„Dnes už není nejmenších pochyb, že Peter Kotlár léta šířil lži, které vědomě zpochybňovaly vědecká fakta a ohrožovaly důvěru veřejnosti v medicínu. Je nepřijatelné, aby takovýto člověk zůstával ve funkci zmocněnce vlády,“ reagovala na prohlášení SAV opoziční strana Svoboda a Solidarita.

Premiér Fico se Kotlára v minulosti opakovaně zastal a jeho vláda letos v dubnu rozhodla, že země do předložení uvedené analýzy nebude od dodavatele vakcíny proti covidu-19 přebírat.

Situaci na svém profilu kritizoval i slovenský matematik Richard Kollár, který během pandemie vytvářel modely šíření covidu na Slovensku. „Společnost, která funguje tímto způsobem, je extrémně neefektivní. Je to, jako bychom cestovali autem, ale místo motoru a kol (vědy, technologie) bychom ho poháněli pouze nohama cestujících. Nejenže bychom se okamžitě unavili, ale také bychom se nikam nedostali. Nakonec by to všichni vzdali a naše auto (země) by skončilo na vrakovišti, kde by ho rozebrali prodejci náhradních dílů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 10 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 13 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 15 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 16 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 17 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.